č. 77/1951 Sb. rozh. tr., Garance
č. 77/1951 Sb. rozh. tr.
Nápravné opatření nelze podle § 40 odst. 2 tr. zák. přeměnit v trest odnětí svobody, když odsouzený bez vlastní viny práci mu určenou nemůže nastoupit, po příp. ji řádně vykonávat.
Přeměna nápravného opatření podle tohoto zákonného ustanovení je možná pouze v nepodmíněný trest odnětí svobody.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 12. dubna 1951, Tz I 11/51.)
Obviněný 20tiletý elektromontér jel tak rychle a neopatrně na kole, že povalil ženu a lehce ji zranil.
Okresní soud v Litovli ho uznal vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 219 odst. 1 tr. zák. a uložil mu trest nápravného opatření v trvání jednoho měsíce se srážkou jedné desetiny z odměny za práci. Změna zaměstnání nebyla nařízena. Ještě před hlavním líčením došlo soudu sdělení, že obviněný utrpěl při výkonu svého povolání těžký úraz pádem se stožáru elektrického vedení.
Po pravoplatnosti rozsudku vyzval okresní prokurátor zaměstnavatele odsouzeného, aby mu srazil z měsíčního platu jednu desetinu. Po sdělení zaměstnavatele, že tato srážka zatím nemůže být provedena, protože odsouzený v důsledku svého těžkého úrazu je prozatím vyřazen z pracovní činnosti a jeho příští lékařská revise je stanovena až za tři měsíce, přeměnil okresní soud k návrhu okresního prokurátora usnesením trest nápravného opatření v trest odnětí svobody v trvání 15 dnů a povolil mu podmíněný odklad výkonu tohoto trestu na zkušební dobu jednoho roku z toho důvodu, že obviněný je na delší dobu vyřazen z pracovní činnosti.
Nejvyšší soud vyhověl stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem a vyslovil, že usnesením okresního soudu, jímž byl trest nápravného opatření přeměněn v trest odnětí svobody na 15 dnů a jeho výkon odložen na zkušební dobu jednoho roku, byl porušen zákon v ustanoveních §§ 37 a 40 tr. zák.
Z důvodů:
Podle § 40 odst. 2 tr. zák. přemění soud trest nápravného opatření v trest odnětí svobody, jestliže pachatel práci mu určenou nenastoupí ve stanovené lhůtě nebo ji nevykonává řádně. Z prvého důvodu nemohl soud k přeměně sáhnout, neboť tohoto důvodu lze užít jen tam, kde soud určí změnu zaměstnání pachatele podle § 39 odst. 1 věty druhé tr. zák. Ale i v tomto případě je třeba, aby příčina nenastoupení určené práce tkvěla v osobě pachatele a aby tuto příčinu bylo mu možno přičíst k vině, nikoliv však tam, kde odsouzený nemohl práci mu určenou nastoupit ve stanovené lhůtě z příčin ležících mimo jeho vůli.
Odsouzenému však změna zaměstnání určena nebyla. Bylo by tedy bývalo možné nápravné opatření změnit v trest odnětí svobody jen z druhého důvodu, že práce nevykonával řádně. Zde platí totéž, co v…
