č. 63/1951 Sb. rozh. tr., Garance

Žadatelka byla odsouzena pětkrát v letech 1918–1921 pro majetkové delikty; nejtěžší bylo odsouzení na 2 roky odnětí svobody.

Okresní soud v Hradci Králové zamítl před 1. srpnem 1950 žádost odsouzené o zahlazení odsouzení, protože nebyly splněny podmínky §§ 1–4 zák. č. 111/1928 Sb., o zahlazení odsouzení, a nebyly dány ani předpoklady pro použití amnestie z 31. července 1945.

Krajský soud vyhověl stížnosti odsouzené, zrušil napadené usnesení a zahladil všechna uvedená odsouzení stěžovatelčina.

Krajský soud přezkoumal napadené usnesení a shledal správnými vývody nalézacího soudu, že nebyly splněny podmínky pro zahlazení stěžovatelčiných odsouzení ani podle zákona č. 111/1928 Sb., ani podle amnestie z 31. července 1945. Přesto ale stížnosti vyhověl.

V době rozhodování krajského soudu platí již nový trestní zákon č. 86/1950 Sb., jehož § 67 stanoví, že soud zahladí odsouzení, vedl-li odsouzený po výkonu nebo prominutí trestu nebo po promlčení jeho výkonu řádný život pracujícího člověka nepřetržitě po dobu tří, pěti, resp. deseti let podle délky trestu (tyto lhůty se snižují na polovinu, byl-li trestný čin spáchán ve věku do 20 let).

Jsou-li pak podmínky pro zahlazení stěžovatelčiných odsouzení splněny podle práva platného v době rozhodování krajského soudu, nelze stížnost zamítnout.

Žadatelka byla v rozpětí tří let pětkrát odsouzena k trestům, pro jejichž zahlazení je podle délky jednotlivých trestů nyní třeba uplynutí lhůty tří-, pěti-, resp. desetileté. Tato lhůta sice mezi jednotlivými odsouzeními neuběhla, avšak to nebrání zahlazení všech odsouzení v tomto případě. Jinak by…