č. 47/1952 Sb. rozh. tr., Garance

Obviněný majitel autodílny přijal návštěvu agenta cizí zpravodajské služby, který k němu přišel s dopisem od jeho známého, o němž obviněný věděl, že uprchl do západní Evropy. Když ho agent žádal o určité špionážní zprávy, sdělil mu některé požadované údaje o dvou průmyslových podnicích v okolí jeho bydliště a jmenoval mu některé osoby z řad funkcionářů lidové zprávy a z bezpečnostní služby. Nechal ho u sebe přespat a přijal od něho odměnu 3000 Kčs.

Státní soud uznal obviněného vinným trestným činem vyzvědačství podle § 86 odst. 1, 2 písm. a), b) tr. zák.

Nejvyšší soud zamítl odvolání obviněného.

Odvolatel napadá výrok o vině trestným činem vyzvědačství námitkou, že zprávy, které sdělil agentu cizí zpravodajské služby, nebyly státním tajemstvím, poněvadž o výrobě v podnicích nesdělil nic konkrétního a ostatní skutečnosti byly v místě veřejně známy. Přitom se domáhá znaleckého posudku o tom, že skutečně nešlo o státní tajemství.

Řízení není kusé proto, že nebyli slyšeni znalci o povaze zpráv sdělených obviněným agentu cizí zpravodajské služby. Znalce lze přibrat, aby jednak pozorovali skutečnosti, jejichž seznání předpokládá zvláštní odborné znalosti, jednak aby z takových pozorováni vyvodili znalecké úsudky (posudky), nikoli avšak, aby soudu sdíleli své názory a úsudky o otázkách právních, k jejichž správnému porozumění stačí soudcovské znalosti a zkušenosti. Co je státním tajemstvím, je otázka právní, jejíž řešení přísluší jedině soudu.

Vzhledem na povahu zpráv, o které jde v souzené věci,…