č. 47/1951 Sb. rozh. tr., Garance

Státní soud uznal před 1. srpnem 1950 obviněného vinným mimo jiné též trestným činem pobuřování proti republice podle § 3 odst. 1 zák. č. 231/1948 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky, spáchaným tím, že obviněný jako římsko-katolický kněz při kázání před věřícími pobuřoval proti republice. V tomto směru zjistil státní soud, že obviněný mluvil mimo jiné o tom, aby věřící pustili kontingenty z hlavy, povznesli se z nízkého materialismu kontingentů a více mysleli na Boha, že dnes místo křesťanského pozdravu se zdraví „Práci čest“, že práce je otročina, že v dřívějších dobách byli lidé spokojenější přes tehdejší bídu, že o církevních věcech může rozhodovat jedině Řím a ne masy věřících, že kněží jsou a musí být spojeni se zahraničím, jímž je svět nadzemský, že toto jest jejich jediná naděje a spása, že oni povedou lid ani na západ, ani na východ, nýbrž pouze k Bohu. Tyto výroky vyvolaly pobouření mezi posluchači, neboť byly chápány jako útoky proti lidově demokratickému zřízení. Státní soud uvedl dále

Posuzují-1i se tyto výroky v celku, plyne z nich jasně, že obviněný jimi sledoval cíl vyvolat u svých posluchačů nepřátelské zaujetí proti republice, jejímu lidově demokratickému státnímu zřízení a její společenské a hospodářské soustavě.

Útočil-li obviněný proti odvádění zemědělských výrobků nazývaje to nízkým materialismem, zlehčoval-li úctu k práci jevící se ve vžitém dnes pozdravu, nazýval-li dnešní práci otročinou a dával-li za vzor práci v dřívější…