Input:

č. 4493/2023 Sb. NSS, Telekomunikace: spory o změnu smlouvy o přístupu k poštovní infrastruktuře Garance

č. 4493/2023 Sb. NSS
Telekomunikace: spory o změnu smlouvy o přístupu k poštovní infrastruktuře
Řízení před soudem: pravomoc soudu
k § 34 a § 36a odst. 3 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách)
k § 7 odst. 1 občanského soudního řádu
k § 1766 občanského zákoníku
Předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu nemůže rozhodovat dle § 36a odst. 3 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, spory o změnu již uzavřené smlouvy o přístupu k prvkům poštovní infrastruktury a k zvláštním službám související s provozováním poštovní infrastruktury dle § 34 téhož zákona, neboť pro rozhodování takových sporů nemá pravomoc. K rozhodování těchto sporů je příslušný soud podle § 7 odst. 1 o. s. ř. a § 1766 občanského zákoníku.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 5. 2023, čj. 3 As 374/2021-63)
Prejudikatura: č. 2275/2011 Sb. NSS, č. 2837/2013 Sb. NSS, č. 4363/2022 Sb. NSS a č. 4429/2023 Sb. NSS.
Věc: První novinová společnosti, a. s., proti Českému telekomunikačnímu úřadu, za účasti České pošty, s. p., o změnu smlouvy o přístupu k prvkům poštovní infrastruktury, o kasační stížnosti žalobkyně.

Předsedkyně Rady žalovaného dne 21. 12. 2020 rozhodla podle § 141 odst. 7 správního řádu ve spojení s § 34 zákona o poštovních službách, na návrh osoby zúčastněné na řízení (Česká pošta, s. p.) ve věci sporu o uzavření dodatku č. 4 ke smlouvě o přístupu k prvkům poštovní infrastruktury a k zvláštním službám souvisejícím s provozováním poštovní infrastruktury č. 2015/596 ze dne 22. 5. 2015, ve znění dodatku č. 1 ze dne 22. 5. 2015, dodatku č. 2 ze dne 13. 3. 2017, a dodatku č. 3 ze dne 14. 3. 2018 (dále jen „smlouva o přístupu“) tak, že navrhovatel – Česká pošta – je oprávněn vyzvat žalobkyni k uzavření dodatku ve znění uvedeném v tomto rozhodnutí. Žalobkyně prvostupňové rozhodnutí napadla rozkladem a současně žalovanému zaslala také návrh na prohlášení nicotnosti prvostupňového rozhodnutí dle § 77 správního řádu. Rada žalovaného však neshledala důvody k zahájení řízení o prohlášení nicotnosti prvostupňového rozhodnutí, a důvodným neshledala ani rozklad žalobkyně, který rozhodnutím ze dne 3. 6. 2021 zamítla.
Proti rozhodnutí o rozkladu podala žalobkyně u Městského soudu v Praze žalobu s návrhem na vyslovení jeho nicotnosti. Městský soud ji svým rozsudkem ze dne 8. 11. 2021, čj. 14 A 138/2021-103, jako nedůvodnou zamítl.
Nejprve uvedl, že žalobkyně i Česká pošta jsou soukromoprávními subjekty, které mají zákonnou povinnost spolu uzavřít soukromoprávní smlouvu, na jejímž základě vznikne soukromoprávní vztah. Na tom nic nemění, že tyto subjekty nemají kontraktační volnost, neboť zákon může regulovat jak obsah soukromoprávní smlouvy, tak i povinnost jejího uzavření. Aby bylo právo na uzavření smlouvy možné realizovat, zákon o poštovních službách stanovil také správní orgán – žalovaného, aby rozhodoval o sporných částech a tím smlouvu „dotvořil“. Soud rozhodující ve správním soudnictví v zásadě není oprávněn takováto rozhodnutí žalovaného přezkoumávat, nýbrž žalobu odmítne podle § 46 odst. 2 s. ř. s. Posouzení otázky nicotnosti však