Input:

č. 41/1952 Sb. rozh. obč., Garance

č. 41/1952 Sb. rozh. obč.
Pohledávku nájemného z domu, který je v národní správě, nelze zabavit v exekuci vedené proti majiteli domu jako dlužníku.
(Rozhodnutí krajského soudu v Praze z 13. září 1951, 35 Ok 229/51.)
Proti dlužníkovi – majiteli činžovního domu daného pod národní správu – byla povolena exekuce zabavením nájemného z domu. Dlužník vznesl proti exekuci námitky, v nichž dovozoval, že povolená exekuce je nepřípustná, ježto nárok na placení nájemného, splatného podle jednotlivých -platebních údobí, nevzniká jemu, nýbrž národní správě.
Okresní soud civilní v Praze námitkám nevy hověl maje za to, že zavedení národní správy na dům nebraní povolení ani dalšímu vedení navržené exekuce.
Krajský soud změnil ke stížnosti dlužníka usnesení prvního soudu tak, že námitkám dlužníka proti exekuci vyhověl.
Odůvodnění:
Dlužník je sice vlastníkem domu, na jehož výtěžky je vedena exekuce, dům však je v národní správě. Paragraf 3 dekretu č. 5/1945 Sb. dopouští zavedení národní správy do jakéhokoliv majetku, jestliže toho vyžaduje plynulý chod výroby a hospodářského života. Plyne z povahy věci, že má-li národní správa splnit tento účel, musí disponovali výtěžky spravované podstaty. To ovšem na druhé straně znamená, že majiteli spravované podstaty je toto disposiční právo odňato. Proto mu ukládá § 20 odst. 2 dekretu č. 5 1945 Sb. povinnost, aby se zdržel