č. 3947/2019 Sb. NSS, Vinohradnictví a vinařství: k pojmu „nedovolené enologické postupy“ Garance
č. 3947/2019 Sb. NSS
Vinohradnictví a vinařství: k pojmu „nedovolené enologické postupy“
k § 3 odst. 2 písm. a) bod 1. zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění zákona 18/2012 Sb.
Nepovolenými enologickými postupy jsou ty enologické postupy, které právní úprava výslovně zakazuje, případně pak ty, u nichž nebyly dodrženy podmínky, za kterých by jinak povoleny byly (resp. by jinak mohly být použity). Definice falšování produktu podle § 3 odst. 2 písm. a) bod 1. zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), na uvedeném vymezení nic nemění, ale toliko odlišuje míru závažnosti jednání, kterým byly povolené enologické postupy porušeny.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 10. 2019, čj. 7 As 388/2018-46)
Věc: Společnost s ručením omezeným Vinacz proti Státní zemědělské a potravinářské inspekci o správních deliktech, o kasační stížnosti žalobkyně.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce, inspektorát v Brně (dále jen“správní orgán I. stupně“) provedla u žalobkyně v období od 9. 4. 2013 do 30. 4. 2014 celkem sedm kontrol. Na jejich základě vydala dne 22. 12. 2015 rozhodnutí, podle něhož se žalobkyně dopustila správních deliktů podle § 39 odst. 1 písm. ff) zákona o vinohradnictví a vinařství ve znění zákona č. 18/2012 Sb. tím, že uváděla do oběhu víno, které bylo podrobeno nepovoleným enologickým postupům (nepovolený přídavek vody, nadlimitní obsah ethanolu z přidaného cukru, nepovolený přídavek syntetických barviv a překročení povoleného obsahu kyseliny citronové) a nesprávně uvedla skutečný obsah alkoholu. Dále se žalobkyně dopustila správního deliktu podle § 39 odst. 5 zákona o vinohradnictví a vinařství tím, že nevedla evidenční knihy v souladu s § 14 odst. 1 vyhlášky č. 323/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství (dále též „vyhláška č. 323/2004 Sb.“) a nevedla evidenci o zásobách vína dle § 14 odst. 10 téže vyhlášky a správního deliktu podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů. Za popsané správní delikty byla žalobkyni uložena úhrnná pokuta ve výši 2 300 000 Kč, povinnost uhradit náklady laboratorních rozborů ve výši 83 570 Kč, náklady dodatečné kontroly ve výši 1 000 Kč a náklady řízení ve výši 1 000 Kč.
Žalobkyně podala proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně odvolání. Rozhodnutím ze dne 3. 6. 2016 žalovaná změnila výrok I. rozhodnutí správního orgánu I. stupně tak, že zpřesnila časové vymezení jednotlivých skutků, jichž se žalobkyně dopustila. Ve zbylých výrocích žalovaná rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdila, jelikož neshledala, že by námitky žalobkyně byly důvodnými.
Žalobkyně podala proti rozhodnutí žalované žalobu u Krajského soudu v Brně, který jí rozsudkem ze dne 6. 9. 2018, čj. 62 A 124/2016-99, zamítl. Krajský soud nepřisvědčil námitkám, že je rozhodnutí žalované nepřezkoumatelné. Žalovaná se náležitě vypořádala se všemi…
