č. 25/1952 Sb. rozh. tr., Garance
č. 25/1952 Sb. rozh. tr.
K výkladu pojmu trestné nedbalosti. Zapomene-li pachatel učinit opatření, jímž má být zabráněno vzniku škody, není tím vyloučen závěr o jeho nedbalosti ve smyslu § 3 odst. 2 tr. zák.
Zvláštní ustanovení trestního zákona o zvýšené ochraně národního majetku se vztahují lna majetek komunálních podniků.
Při výkladu pojmu škoda nikoli nepatrná podle § 246 tr. zák. nutno vycházet z běžného významu těchto slov.
(Rozhodnutí krajského soudu v Karlových Varech z 2. srpna 1951, 3 Tk 147/51.)
Obviněná byla v komunálním podniku hotelovém zaměstnána jako recepční úřednice a vrátná. V této funkci inkasovala též od hostů peníze, jež ukládala do pokladny. Když koncem ledna 1951 skončila službu, nechala klíče od pokladny v neuzamčené zásuvce svého stolku. Obviněná odjela na krátký čas z města a když se vrátila, zjistila, že neznámý pachatel pomocí jejích klíčů vykradl pokladnu a odcizil z ní částku 16.302 Kčs. Stůl, v jehož zásuvce byly klíče od pokladny, byl v hotelu volně přístupný.
Okresní soud v Karlových Varech uznal obviněnou trestným činem poškozování národního majetku z nedbalosti podle § 246 tr. zák., který spáchala tím, že výše vylíčeným jednáním způsobila na národním majetku z nedbalosti škodu nikoli nepatrnou.
Krajský soud zamítl odvolání obviněné.
Z důvodů:
Námitkou, že klíče pouze v roztržitosti v zásuvce stolku zapomněla, napadá odvolatelka závěr soudu, že se tím dopustila trestné nedbalosti. Obviněná tím chce říci, že v tomto směru jednala, aniž si vůbec uvědomila význam okolnosti, že klíče zůstávají v zásuvce volně přístupné. Proto není v takovém zapomenutí podle jejího názoru žádná nedbalost, protože obviněná přece nemůže zato, že zapomněla.
Takový způsob uvažování o otázce, zda tu je trestná nedbalost, je nesprávný. Nedbalost je tu tehdy (§3 odst. 2 tr. zák.), jestliže pachatel buď věděl, že může způsobit výsledek uvedený v zákoně (v souzené věci škodu nikoli nepatrnou na národním majetku), ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že jej nezpůsobí, anebo nevěděl, že jej může způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět mohl. V prvém případě je tu t. zv. nedbalost vědomá, v druhém t. zv. nedbalost nevědomá.
Jestliže obviněná skutečně na klíče zapomněla, není tím vyloučen závěr o její nedbalosti. Nedbalost totiž v takovém případě je právě v tom, že pachatel zapomněl; nutno tu přihlédnout již i k tomu, jak obviněná s klíči naložila a jak je ukládala, a dále k tomu, jak si počínala při skončení služby, že neučinila s klíči žádné opatření a že si na ně snad ani nevzpomněla.
V souzené věci není ovšem prokázáno, že si obviněná uvědomila všechny možné důsledky svého jednání, když klíče od pokladny ukládala v zásuvce stolu, kterou nezamykala, a když po skončení služby tak rychle opustila pracoviště, že nechala i klíče od pokladny v zásuvce. Avšak na druhé straně nutno právem trvat na tom, že si to obviněná vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům uvědomit mohla. Je nepochybné, že odpovědný zaměstnanec, kterému jsou svěřeny klíče od pokladny, není zbaven odpovědnosti tím, že se mu snad podaří dokázat, že skutečně zapomněl je řádně opatřit. Takový zaměstnanec samozřejmě ví, že jakýmkoli nedostatkem…