Input:

č. 102/1952 Sb. rozh. tr., Garance

č. 102/1952 Sb. rozh. tr.
K výkladu důležitého obecného zájmu při ukládání trestu nápravného opatrení ve smyslu § 37 odst 2 písm. b) tr. zák.
Zájem na výkonu trestu nelze směšovat s tím, zda trest nápravného opatření se nepříčí důležitému obecnému zájmu.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 23. července 1952, Tz I 78/52.)
Okresní soud v Jablonci n. Nisou uznal obviněného vinným trestným činem rozkrádání národního majetku podle § 245 odst. 1 písm. b) tr. zák. spáchaným tím, že obviněný jako mzdový účetní a pokladník národního podniku fingováním vyšších součtů na výplatních listinách a jinými machinacemi v účetnictví zpronevěřil 35.775 Kčs. Za to mu soud uložil nepodmíněný trest odnětí svobody.
Krajský soud v Liberci vyhověl odvolání obviněného, zrušil rozsudek ve výroku o trestu a uložil obviněnému nápravné opatření na 6 měsíců s propadnutím jedné pětiny odměny za práci.
Nejvyšší soud vyhověl stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem, zrušil rozhodnutí krajského soudu a uložil tomuto soudu, aby věc znovu projednal a rozhodl.
Z důvodů:
Podle § 37 odst. 2 písm. b) tr. zák. nelze uložit trest nápravného opatření, příčí-li se uložení tohoto trestu důležitému obecnému zájmu. Proto je povinností soudu pečlivě vyšetřit a uvážit všechny okolnosti případu, aby mohl spolehlivě posoudit, zda uložení trestu nápravného opatření není v rozporu s důležitým obecným zájmem. Nestačí jen zjistit, že obviněný se trestného činu dopustil, nýbrž nutno se také zabývat bližšími okolnostmi případu.
V této trestní věci nebylo důsledně takto postupováno.
Zůstalo nevysvětleno, proč obviněný se doznal podnikovému řediteli jen ku zpronevěře 4000 Kčs, kterou spáchal tím, že zfalšoval výplatní listiny. Podle téže výpovědi obviněný se doznal ku zpronevěře celé částky 33.775 Kčs teprve po provedení revise. Kdyby se byl krajský soud touto výpovědí hlouběji zabýval, byl by patrně shledal důvodným tvrzení prokurátora v odvolání, že obviněný se doznal ku zpronevěře teprve tehdy, když mu již nic jiného nezbývalo. Takové doznání by ovšem sotva bylo lze hodnotit jako polehčující okolnost podle § 21 písm. h) tr. zák., protože obviněný se doznal teprve když byl výsledky revise usvědčen. Ostatně obviněný během celého trestního řízení se nedoznal ku zpronevěře celé částky 33.775 Kčs.
Krajský soud se také blíže nezabýval pohnutkou trestného činu