Input:

č. 100/2024 Sb. rozh., Garance

č. 100/2024 Sb. rozh.
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2023, sp. zn. 25 Cdo 1630/2023, ECLI:CZ:NS:2023:25.CDO.1630.2023.1
Okolnost, že poškozený, který utrpěl újmu na zdraví, uplatnil žalobou u soudu nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění, popřípadě na pojistné plnění na tuto náhradu, krátce poté zemřel a nárok přešel na jeho dědice, není důvodem ke snížení náhrady.
 
Soud:
Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:
14.12.2023
Spisová značka:
25 Cdo 1630/2023
Číslo rozhodnutí:
100
Rok:
2024
Sešit:
10
Typ rozhodnutí:
Rozsudek
Heslo:
Dědic zákonný, Nemajetková újma (o. z.), Odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků, Ztížení společenského uplatnění
Předpisy:
§ 1475 odst. 2 o. z.
§ 2953 o. z.
Druh:
Rozhodnutí ve věcech občanskoprávních, obchodních a správních
Sbírkový text rozhodnutí
Nejvyšší soud zamítl dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 2. 2023, sp. zn. 62 Co 403/2022.
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne 2. 6. 2022, č. j. 28 C 395/2015-407, výrokem I uložil žalované zaplatit žalobkyni a) částku 4.500.000 Kč s příslušenstvím, výrokem III uložil žalované zaplatit žalobci b) částku 4.500.000 Kč s příslušenstvím a výroky II, IV a V rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky a vůči státu. Předmětem sporu je nárok na pojistné plnění náhrady za ztížení společenského uplatnění (ZSU) a další nemajetkovou újmu původního žalobce J. G., narozeného roku 1972, zemřelého roku 2016, který utrpěl při dopravní nehodě dne 10. 10. 2014 závažné polytrauma s trvalým poraněním míchy. Nehodu zavinil R. F., který řídil vozidlo pojištěné pro případ odpovědnosti za újmu u žalované. Žalobci jsou dětmi přímého poškozeného (v době jeho smrti nezletilými) a jeho zákonnými dědici. Nejprve soud žalobu zamítl, protože podle znaleckého posudku z oboru zdravotnictví nedošlo k ustálení zdravotního stavu poškozeného, který se neustále zhoršoval. Tento rozsudek byl zrušen odvolacím soudem se závazným právním názorem, že je třeba určit, ke kterému okamžiku již bylo postaveno najisto, že se zdravotní stav poškozeného nezlepší a současně byl ustálen do té míry, že je možné určit ZSU. Následně obvodní soud na základě doplněného znaleckého posudku určil okamžik ustálení zdravotního stavu poškozeného nejpozději uplynutím šesti měsíců od úrazu a výši náhrady za ZSU podle § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) v částce 9.240.276 Kč, tedy ve výši přesahující uplatněný nárok. Dále soud konstatoval, že poškozený strávil po nehodě více než 15 měsíců v nemocnici odkázán na trvalou péči jiné osoby, izolován od své rodiny, a proto je dán i nárok na další nemajetkovou újmu.
2. K odvolání žalované Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 1. 2. 2023, č. j. 62 Co 403/2022-464, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I a III co do částky 4.350.000 Kč s příslušenstvím, co do částky 150.000 Kč s příslušenstvím v těchto výrocích a v celém rozsahu výroků II, IV a V rozsudek zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud odmítl námitky žalované proti znaleckému posudku doc. MUDr. J. H., CSc., i úvahy o snížení náhrady za krátké období, po které překážka lepší