Input:

č. 99/1950 Sb. rozh. obč., Garance

č. 99/1950 Sb. rozh. obč.
K výkladu § 1 odst. 4 písm. c) zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě).
Nezletilec může dát výpověď z pachtu zemědělské půdy buď do jednoho roku od vyhlášení uvedeného zákona nebo i později, nejpozději však při dosažení zletilosti.
I když jsou splněny podmínky uvedeného ustanovení toliko u některých spoluvlastníků pozemku, mohou dát výpověď všichni spoluvlastníci.
(Rozhodnutí krajského soudu v Hradci Králové z 24. května 1949, Co III 66/49.)
„A“ nabyl od své manželky, která byla výkonným zemědělcem, polovinu usedlosti. Jeho manželka později zemřela a druhou polovinu usedlosti zdědily její nezletilé děti B a C. V roce 1945 propachtovali všichni spoluvlastníci usedlost na 6 let. V červnu 1948 dali všichni spoluvlastníci pachtýři výpověď ke dni 1. ledna 1949 s poukazem na § 1 odst. 4 písm. c) zák. č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě, ježto se hodlají vrátit k práci na své usedlosti. Pachtýř podal proti výpovědi námitky, ve kterých uplatnil jednak, že výpověď je předčasná, protože se děti B a C mohou na zděděnou půdu vrátit až při dosažení zletilosti, jednak, že A nenabyl půdu od rodičů nebo předků druhého stupně.
Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou ponechal výpověď v platnosti. V důvodech svého rozsudku uvedl: Oba nezletilí žalobci se mohou podle § 1 odst. 4 písm. c) zákona o nové pozemkové reformě vrátit k práci na zděděné půdě v jednoroční Ihútě od vyhlášení zákona nebo nejpozději dosažením zletilosti a v této lhůtě jsou oprávněni dát šestiměsíční výpověď osobám na půdě hospodařícím. Žalovaní sami uznávají, že se ustanovení zákona vztahuje na oba nezletilé žalobce, ale vykládají je mylně tak, že se nezletilí žalobci mohou na zděděnou půdu vrátit teprve až dosáhnou zletilosti a že do té doby je výpověď předčasná. Z ustanovení zákona však plyne, že se nezletilí vlastníci mohou vrátit na půdu kdykoliv za své nezletilosti, avšak nejpozději při dosažení zletilosti, jinak by jejich půda podléhala výkupu. Chtějí-li se vrátit na půdu dříve, nežli dosáhnou zletilosti, jsou oprávněni dát výpověď osobám na půdě hospodařícím. Pokud se týče žalobce A, není pochyby o tom, že se naň ustanovení § 1 odst. 4 písm. c) uved. zák. nevztahuje. Nájemní smlouvu pak lze výpovědí zrušit jen v celém jejím rozsahu, stran celého nájemního předmětu, nikoliv jen straň jedné jeho části. Není proto možno vypovědět pachtovní smlouvu, jen pokud jde o ideální část pachtované nemovitosti. I když uvedené ustanovení zákona svědčí pouze oběma nezletilým žalobcům, musí dát výpověď z pachtu všichni spoluvlastníci, a to z celého předmětu