č. 96/1950 Sb. rozh. obč.
Zůstavitelův otec a jeho potomci jsou dědici ze zákona i tehdy, je-li zůstavitel zrozen mimo manželství.
(Rozhodnutí krajského soudu v Uherském Hradišti z 23. prosince 1949, R II 178/49.)
Zůstavitel, který je zrozen mimo manželství, zemřel r. 1949, nezanechav dětí zákonných dědiců první třídy. Jeho otec i matka v době jeho smrti již nežili a matka jiné děti neměla. V druhé třídě dědické podaly přihlášku děti zůstavitelova otce (polorodní sourozenci zůstavitelovi). K pozůstalosti se však přihlásili též příbuzní třetí třídy se strany matčiny (potomci po prarodičích s matčiny strany).
Okresní soud ve Strážnici odkázal děti zůstavitelova otce na pořad práva s tím, aby sporem proti příbuzným se strany zůstavitelovy matky prokázaly své dědické právo. V důvodech svého rozhodnutí uvedl: Dědici jsou potomci po dědu a bábě se strany zůstavitelovy matky, nikoliv však potomci po zemřelém otci zůstavitele. Otec dítěte zrozeného mimo manželství nemá totiž dosud po svém dítěti dědických práv a nemůže proto být dědické právo, kterého on sám nenabyl, přeneseno na jeho potomky. V § 11 ústavy je sice uvedeno, že původ dítěte nesmí mu být na újmu. Tímto ustanovením je však chráněn zájem dítěte, ústava se však nezmiňuje o právech otce dítěte zrozeného mimo manželství a nelze proto z ustanovení § 11 ústavy vyvozovat dědické právo pro takového otce a jeho potomky.
Krajský soud zrušil napadené usnesení a uložil pozůstalostnímu soudu, aby ve věci dále jednal.
Z důvodů:
Ústava 9. května odstranila rozdíl mezi dětmi zrozenými v manželství a mimo ně, když v § 11 odst. 2 stanovila, že původ dítěte nesmí být jeho právům na újmu.…