Input:

R 93/1952 (tr.); Garance

č. 93/1952 Sb. rozh. tr.
Odpírá-li svědek výpověď bez oprávnění, není třeba souhlasu prokurátora a obviněného k přečtení protokolu o výslechu tohoto svědka, provedeném mimo hlavní líčení.
Odepře li však svědek výpověď oprávněně, nelze takovou výpověď přečíst, ani kdyby s tím prokurátor a obviněný souhlasili.
(Rozhodnutí krajského soudu v Brně z 29. října 1951, 5 Tk 197/51.)
Okresní soud ve Slavkově u Brna uznal obviněného řezníka vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 219 tr. zák., spáchaným tím, že v hádce svou manželku několikrát udeřil a způsobil jí tím ublížení na zdraví.
Krajský soud vyhověl odvolání obviněného a zprostil ho žaloby.
Z důvodů:
Odvolatel vytýká odsuzujícímu rozsudku mimo jiné, že okresní soud z výpovědi poškozené před SNB a vůbec z trestního oznámení usoudil na jeho vinu, ačkoli přece poškozená odepřela u soudu o těchto okolnostech vypovídat a obviněný nedal souhlas ke čtení těchto písemností. Tím bylo podle jeho názoru znemožněno soudu, aby v tomto směru mohl učinit nějaká zjištění.
V takovém rozsahu není tato námitka správná. Ustanovení § 111 tr. ř. o právu svědka odepřít výpověď není dáno na ochranu obviněného proti nepříznivým výpovědím některých svědků. Je to výjimka ze všeobecné povinnosti svědčit, která se podle § 108 tr. ř. vztahuje na každého. Tato výjimka, kterou lze chápat jako výhodu svědků, že za určitých okolností (proti určitým obviněným) nemusí vypovídat, je odůvodněna jednak blízkým příbuzenským nebo podobným vztahem k obviněnému (podle § 111 odst. 1 tr. ř. je to jeho příbuzný v pokolení přímém, jeho osvojitel, osvojenec, manžel a sourozenec), jednak jinými zřeteli, uvedenými v § 111 odst. 2 tr. ř. (porušení uložené nebo uznané povinnosti mlčelivosti, pokud jí svědek nebyl zproštěn, a způsobení nebezpečí trestního stíhání určitým tam uvedeným osobám), účelem těchto ustanovení není však omezení soudu při zjišťování materiální pravdy. Proto se mýlí odvolatel, když uvádí, že odepře-li svědek vypovídat o určitých skutkových okolnostech, nemůže soud v tomto směru vůbec činit skutková zjištění. Nic přece soudu nebrání, aby na př. u události, o které jeden ze svědků oprávněně odpírá vypovídat, vyslechl jiného svědka, který byl při této události rovněž přítomen, nebo provedl jiné důkazy.
Obviněný má však pravdu v tom, že soud nesmí přečíst ani protokol o výslechu svědka, provedeném mimo hlavní líčení, jestliže svědek oprávněně odpírá výpověď. V tomto směru okresní soud pochybil. Jeho názor, že svědkovo odepření vypovídat o určitých skutkových okolnostech nepřekáží tomu, aby soud provedl zjištění v tomto směru tím, že přečte protokol o výslechu tohoto svědka, provedeném mimo hlavní líčení, odporuje jasnému znění § 157 odst. 1 písm. b) tr. ř., podle kterého se místo výslechu svědka při hlavním líčení smí při něm přečíst protokol o jeho výslechu provedeném mimo hlavní líčení kromě jiného jen v případě, že