č. 92/1949 Sb. rozh. tr., Garance
č. 92/1949 Sb. rozh. tr.
Překročil-li pachatel jízdou s neosvětleným povozem za tmy bezpečnostní předpis zvlášť vyhlášený, jedná nedbale a není již třeba zkoumat, zda mohl předvídat nebezpečnost svého jednání.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze 6. května 1949, Zm II 103/49.)
Krajský soud v Uherském Hradišti zprostil obžalovaného dne 17. prosince 1948 obžaloby pro přečin proti bezpečnosti života podle § 335 tr. z.
Nejvyšší soud vyhověl zmateční stížnosti veřejného žalobce, zrušil napadený rozsudek a vrátil věc nyní příslušnému okresnímu soudu k novému projednání a rozhodnutí.
Z důvodů:
Obžaloba klade obžalovanému za vinu, že dne 23. července 1948 jel v nočních hodinách s neosvětleným povozem, taženým jedním koněm, po silnici a takto zavinil srážku s motocyklem, jedoucím opačným směrem. Motocyklista při srážce utrpěl vnitřní zranění, jimž zakrátko podlehl.
Rozsudek zjistil, že obžalovaný jel s neosvětleným povozem v pozdních večerních hodinách po své pravé straně silnice. Motocyklista jel na motocyklu po své nesprávné levé straně silnice a najel zpředu na oj povozu řízeného obžalovaným. Nalézací soud pak odůvodnil osvobozující rozsudek tím, že to byla vyšší moc, která zabránila tomu, že obžalovaný včas neskončil zamýšlenou práci na poli a že se s návratem domů opozdil do večerních hodin a byl nucen vykonat tuto cestu bez světla. Dále že okolnost, že obžalovaný jel s povozem bez světla, nebyla jednou z příčin nehody, nýbrž že jedinou příčinou srážky byla neopatrná a rychlá jízda motocyklisty, který v intensivním světle reflektoru svého motocyklu nezpozoroval protijedoucí povoz obžalovaného, takže ani svítilna pod vozem by ho nebyla mohla včas upozornit na překážku v cestě.
Zmateční stížnost důvodně vytýká tomuto výroku rozsudku právní mylnost.
Podle § 24, odst. 1 nař. č. 242/1939 Sb. platícího v době, kdy došlo k nehodě, i pro zemědělské povozy (§ 1 nař. č. 264/1943 Sb.), kteréžto předpisy jsou i nadále použivatelné podle čl. 2, odst. 1…
