č. 91/1951 Sb. rozh. obč.
Je vadou řízení, vyhověl-li soud žalobě o popření otcovství jen na základě důkazu výslechem matky dítěte a jejího manžela.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 30. března 1951, Cz I 12/51.)
Nejvyšší soud uznal k stížnosti generálního prokurátora pro porušení zákona podané podle § 210 o. s. ř., že byl rozsudkem okresního soudu v Sokolově z 13. července 1950 porušen zákon.
Odůvodnění:
Manžel podal žalobu o popření otcovství k dítěti proti manželce (matce dítěte) a dítěti. Tvrdil, že není otcem dítěte, poněvadž v rozhodné době s matkou dítěte neměl pohlavních styků, ač s ní bydlel ve společné domácnosti. Dítě prý pochází ze styků matky s jiným mužem. Soud provedl důkaz stručným výslechem žalobce a žalované matky. Oba potvrdili, že skutečnosti uvedené v žalobě odpovídají pravdě. Soud neprováděl další důkazy, nýbrž vydal rozsudek, jímž vyhověl žalobě.
Tímto rozsudkem byl porušen zákon.
Narodí-li se dítě v době mezi stoosmdesátým dnem od uzavření manželství a třístým dnem po tom, kdy manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné, lze otcovství popřít jen tehdy, je-li vyloučeno, že by manžel matky mohl být otcem dítěte (§ 49 odst. 1 zák. č. 265/1949 Sb., o právu rodinném).
V tomto případě se dítě narodilo po stoosmdesátém dni od uzavření manželství a manželství dosud trvá.
Podle § 20 a §…
