č. 91/1949 Sb., Zákon o placené dovolené na zotavenou v roce 1949
ZÁKON
ze dne 24. března 1949
o placené dovolené na zotavenou v roce 1949.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo sena tomto zákoně:
§ 1.
Tento zákon upravuje placenou dovolenou zaměstnanců na zotavenou (v dalším jen „dovolená”) v roce 1949.
ČÁST I.
Dovolená stálých zaměstnanců.
Nárok na dovolenou a její délka.
§ 2.
(1)
Zaměstnanci, jehož pracovní poměr u téhož zaměstnavatele nebo v témž podniku trval nepřetržitě alespoň 9 měsíců (čekací doba), náleží v roce 1949 (v dalším jen „kalendářní rok”), jestliže v tomto roce konal práci alespoň po 75 dnů, dovolená v délce 2 kalendářních týdnů, pokud pro něho neplatí výhodnější úprava délky dovolené podle odstavce 2 nebo 3.
(2)
Dovolená se prodlužuje o jeden kalendářní týden zaměstnancům
a)
mladším 18 roků,
b)
starším 50 roků, pokud se na ně nevztahuje ustanovení odstavce 3,
c)
jejichž pracovní poměr po dosažení 18. roku věku trvá u téhož zaměstnavatele nebo v témž podniku, po případě v témž oboru nebo v téže skupině povolání déle než 5 roků.
(3)
Dovolená se prodlužuje o dva kalendářní týdny zaměstnancům, jejichž pracovní poměr po dosažení 18. roku věku trvá u téhož zaměstnavatele nebo v témž podniku, po případě v témž oboru nebo v téže skupině povolání déle než 15 roků.
(4)
Do doby rozhodné pro délku dovolené podle odstavce 2 nebo 3 se započítává doba, po kterou zaměstnanec nemohl býti zaměstnán, protože konal vojenskou službu v československé nebo spojenecké armádě, a doba, po kterou nemohl býti za doby nesvobody zaměstnán z důvodu národnostního, rasového nebo politického útisku. Vláda může po slyšení jednotné odborové organisace stanovit nařízením další dobu, která se započítává do doby rozhodné pro prodloužení dovolené podle odstavce 2 nebo 3, ač zaměstnanec nebyl v pracovním poměru.
§ 3.
(1)
U zaměstnance. který vstoupil do pracovního poměru před dokončeným 26. rokem věku, zkracuje se čekací doba (§ 2, odst. 1) na 5 měsíců, jestliže v roce 1949 úspěšně skončil návštěvu školy.
(2)
Přerušení pracovního poměru kratší 6 týdnů, k němuž došlo se souhlasem zaměstnavatele, staví, ale nepřerušuje čekací dobu, pokud zaměstnanec nebyl zaměstnán u jiného zaměstnavatele.
(3)
Zaměstnanci, který přešel do jiného závodu téhož podniku v rozporu s hospodářským plánem podniku, se nezapočte do doby rozhodné pro vznik nároku na dovolenou ani do doby rozhodné pro prodloužení dovolené (§ 2) trvání dřívějšího pracovního poměru v témž podniku nebo u předchozích zaměstnavatelů.
(4)
Zaměstnanci, který přešel do jiného podniku v rozporu s jednotným hospodářským plánem, se nezapočte do doby rozhodné pro prodloužení dovolené (§ 2) trvání pracovního poměru u předchozích zaměstnavatelů.
§ 4.
Zaměstnancům, kteří pracovali před nastoupením dovolené nejméně 9 měsíců v hornictví a z toho alespoň 3/4 pracovní doby pod zemí, prodlužuje se dovolená, příslušející jim podle ustanovení § 2, o další kalendářní týden.
§ 5.
Pokud délka dovolené závisí na zaměstnancově věku nebo trvání jeho pracovního poměru, rozhoduje stav ke dni 1. května 1949.
Omezení dovolené.
§ 6.
(1)
Nemohl-li zaměstnanec konati práce v…
