č. 88/1951 Sb. rozh. tr., Garance
č. 88/1951 Sb. rozh. tr.
Skutkovou podstatu rozkrádaní národního majetku podie § 245 odst. 1 písm. c) tr. zák. tvoří nehledíc ovšem k činnostem rázu krádeže a zpronevěry podie § 245 odst. 1 písm. a), b) tr. zák. jakýkoli čin, jímž se pachatel úmyslně ke škodě takového majetku neoprávněně obohatí, tedy i činnosti takového druhu, které kdyby nešlo o takový majetek by spadaly pod skutkovou podstatu podvodu.
K výkladu pojmu pokusu trestného činu podle § 5 odst. 1 tr. zák
(Rozhodnutí krajského soudu v Praze z 21. června 1951, 20 Tk 169/51.)
Obviněný bývalý zaměstnanec nemocnice docházel za účelem léčení své choroby (hormonální poruchy) do ambulance interního oddělení této nemocnice. Když byl zatčen pro jinou věc, byl u něho nalezen větší počet receptů se záhlavím Okresní národní pojišťovny znějící na speciální lék, který obviněný za účelem léčení své nemoci též užíval, v celkové prodejní ceně 4.424 Kčs. Recepty byly datovány různými daty, ale z doby krátce před zatčením obviněného, a opatřeny razítkem ambulance a nečitelným podpisem lékaře. Bylo zjištěno, že obviněný odcizil tyto recepty, využívaje znalostí místních poměrů, v ordinaci ambulance. Obviněný nebyl již v pracovním poměru a neměl nároku na léčení na účet národní pojišťovny. Nebylo možno zjistit, zda obviněný na takovýto recept již vybral léky, resp. ho jinak použil (na př. prodal). Obviněný se hájil, že receptů chtěl použít pouze pro sebe, ale že od tohoto úmyslu upustil ještě před svým zatčením.
Okresní soud trestní v Praze zprostil obviněného žaloby mimo jiné též pro pokus trestného činu rozkrádání národního majetku podle § 245 odst. 1 písm. c) tr. zák., spáchaný tím, že vylákáním léků v prodejní ceně 4.424 Kčs se chtěl ke škodě národního majetku neoprávněně obohatit. Zprošťující výrok odůvodnil okresní soud tím, že nelze vyloučit, že se obviněný rozhodl skutečně upustit od použití receptů. Okresní soud proto uznal na beztrestnost pro dobrovolné ustoupení od pokusu (§5 odst. 3 tr. zák.).
Krajský soud vyhověl odvolání okresního prokurátora, zrušil zprošťující rozsudek a uznal obviněného vinným mimo jiné též pokusem trestného činu rozkrádání národního majetku podle §§ 5, 245 odst. 1 písm. c) tr. zák. spáchaným výše vylíčeným způsobem.
Z důvodů:
Okresní soud uvěřil obhajobě obviněného, že odcizených receptů nepoužil a použít nechtěl, protože jeho nemoc prý polevila, a že dokonce chtěl odcizené recepty při vhodné příležitosti vrátit.
Nevěrohodná je však již obrana, že obviněný chtěl receptů, resp. léků použít pouze pro sebe. Jak odvolací soud zjistil odborným posudkem, šlo o takové množství léků, které stačilo k léčení jedné osoby na celá léta. Odvolací soud, který řízení opakoval, neuvěřil však ani další obhajobě obviněného, že se rozhodl nepoužít odcizených receptů, a to pro zjevnou nepravděpodobnost jeho tvrzení, že recepty chtěl dokonce vrátit. Odvolací soud proto dospěl ke skutkovému závěru, že obviněný recepty odcizil v úmyslu použít jich jednak k neoprávněnému opatřování drahých léků pro léčení vlastni choroby, ale případně též k výhodnému zpeněžení, a dále, že od tohoto úmyslu neupustil, ale že mu v dalším provádění jeho záměrů bylo zabráněno zatčením pro jinou trestní…
