č. 829/2006 Sb. NSS, Správní trestání: překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci o méně než o 30 km/h Garance
č. 829/2006 Sb. NSS
Správní trestání: překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci o méně než o 30 km/h
§ 22 odst. 1 písm. e) zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění účinném před novelou č. 62/2002 Sb.
k § 18 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů
Přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu při překročení povolené rychlosti v obci 50 km/h stanovené v § 18 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, se dopustí i ten řidič, který překročí povolenou rychlost v obci o méně než o 30 km/h. Ustanovení § 22 odst. 1 písm. e) zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, je totiž třeba interpretovat tak, že jiným jednáním, než které je uvedeno pod písmeny a), b), c) a d), je i překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci o méně než o 30 km/h.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 11. 2004, čj. 6 As 12/2003-58)
Věc: JUDr. Jaroslav Š. proti Krajskému úřadu Jihočeského kraje o uložení pokuty za přestupek proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, o kasační stížnosti žalobce.
Okresní úřad České Budějovice rozhodnutím ze dne 6. 5. 2002 uznal žalobce vinným z přestupku podle § 22 odst. 1 písm. e) zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, kterého se dopustil tím, že dne 12. 2. 2002 v obci Ch. jel osobním automobilem rychlostí 71 km/h a tím překročil v kontrolovaném úseku povolenou rychlost o 21 km/h. Tímto jednáním stěžovatel porušil povinnost uloženou v § 18 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Za tento přestupek byla žalobci uložena pokuta ve výši 1000 Kč a současně povinnost uhradit náklady řízení ve výši 500 Kč.
Proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně se žalobce odvolal. Neměl námitek proti skutkovým zjištěním; namítl však nesprávné právní posouzení věci. Zákon o přestupcích totiž upravuje přestupek spočívající v překročení povolené rychlosti v § 22 odst. 1 písm. a), a to tak, že přestupkem ve smyslu tohoto zákona je až překročení povolené rychlosti v obci o více než o 30 km/h a mimo obec o více než o 50 km/h. Užitím argumentu a contrario podle něj vyplývá, že překročení povolené rychlosti o menší hodnotu, než je uvedeno shora, v jeho případě o 21 km/h, není přestupkem. K aplikaci § 22 odst. 1 písm. e) zákona o přestupcích uvádí, že není přípustná, neboť v daném případě má přednost speciální ustanovení, a to § 22 odst. 1 písm. a) uvedeného zákona.
Žalovaný odvolání zamítl a napadené rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že stěžovatel nerespektoval nejvyšší povolenou rychlost 50 km/h, kterou překročil o 21 km/h; § 22 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích je speciální vůči písm. e) téhož ustanovení. Součástí právního systému je přitom podle žalovaného princip, podle kterého se užije obecné právní úpravy - v daném případě § 22 odst. 1 písm. e) zákona o přestupcích, není-li možno užít právní úpravy speciální - v daném případě písm. a) tohoto ustanovení. Každé překročení rychlosti je přestupkem, avšak pouze překročení stanovených limitů o…
