č. 81/1959 Sb., Zákon o placené dovolené na zotavenou, platné do 31.12.1965
ZÁKON
ze dne 18. prosince 1959
o placené dovolené na zotavenou
Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
ČÁST I
§ 1
Nárok na dovolenou
(1)
Zaměstnanec, jehož pracovní poměr u téhož zaměstnavatele trvá nepřetržitě alespoň 11 měsíců (čekací doba), má nárok na placenou dovolenou na zotavenou za běžný kalendářní rok, jestliže v něm konal práci alespoň 75 dnů.
(2)
U zaměstnance, který skončil povinnou školní docházku nebo který úspěšně skončil studium na výběrové nebo vysoké škole a vstoupil bez zbytečného průtahu do pracovního poměru, činí čekací doba 5 měsíců. Čekací doba 5 měsíců platí též pro ženu, která pečuje alespoň o jednoho příslušníka domácnosti a vstoupí do pracovního poměru z domácnosti. Nejde-li o prvý vstup z domácnosti do pracovního poměru, přísluší ženě tato výhoda, jen trvalo-li přerušení pracovního poměru alespoň dva roky, pokud neprokáže, že dřívější pracovní poměr rozvázala z důležitých rodinných nebo zdravotních důvodů.
(3)
Zaměstnancům, kteří splní podmínku pětiměsíční čekací doby (odstavec 2) v kalendářním roce, v němž vstoupili do zaměstnání, přísluší za tento kalendářní rok, jestliže v něm konali práci alespoň 75 dnů, poměrná část dovolené. Splní-li však v tomto roce podmínky uvedené v odstavci 1, mají nárok na plnou dovolenou.
Délka dovolené
§ 2
(1)
Základní výměra dovolené činí dva kalendářní týdny v kalendářním roce.
(2)
Nárok na tři kalendářní týdny dovolené má zaměstnanec, který do konce běžného kalendářního roku
a)
dovrší alespoň 5 let nepřetržitého zaměstnání u téhož zaměstnavatele po 18. roce věku,
b)
nedosáhne 18 let věku,
c)
dosáhne 50 let věku.
(3)
Dovolená ve výměře čtyř kalendářních týdnů přísluší zaměstnanci, který do konce běžného kalendářního roku dovrší alespoň 15 let nepřetržitého zaměstnání u téhož zaměstnavatele po 18. roce věku.
(4)
Nárok na delší než základní výměru dovolené je povinen zaměstnanec prokázat před nástupem dovolené, nejpozději do konce běžného kalendářního roku, ve kterém nárok na delší dovolenou u téhož zaměstnavatele poprvé uplatňuje; jinak nárok na delší dovolenou za tento kalendářní rok zaniká.
(5)
Dovolená učitelů činí osm kalendářních týdnů, dovolená učitelek mateřských škol šest kalendářních týdnů, dovolená vychovatelů čtyři kalendářní týdny v kalendářním roce.
§ 3
Do trvání nepřetržitého zaměstnání u téhož zaměstnavatele se pro prodloužení dovolené započítává také doba vojenské činné služby, jakož i doba úspěšně ukončeného studia, doba vědecké (umělecké) aspirantury a doba členství ve výrobním družstvu, pokud spadají do doby po 18. roce věku zaměstnance.
§ 4
Připadne-li v době dovolené zaměstnance placený svátek nebo náhradní volno za práci přesčas na den, který je jinak obvyklým pracovním dnem zaměstnance, nezapočítávají se mu tyto dny do dovolené.
Dodatková dovolená
§ 5
(1)
Zaměstnanci, který pracuje celý kalendářní rok pod zemí, se dovolená podle § 2 odst. 1 až 3 prodlužuje o jeden kalendářní týden. Pracuje-li pod zemí jen část kalendářního roku, přísluší mu za každých 25 odpracovaných dnů pod zemí jedna dvanáctina…
