č. 78/1957 Sb. rozh. tr., Garance
č. 78/1957 Sb. rozh. tr.
Padělání sázenek Sazky, jakož i každé zaviněné jednání směřující k výplatě neoprávněných výher v Sazce je útokem proti majetku v socialistickém vlastnictví a nikoli útokem proti osobnímu vlastnictví výherců.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 13. září 1957, 1 Tz 165/57.)
Obžalovaná A podala ve lhůtě k tomu určené u sběrny Sazky tři tiskopisy sázenek druhého sázkového týdne, kde v příslušných oddílech (A, B a C) vyplnil spoluobžalovaný B, vedoucí kontrolního oddělení Sazky po dohodě s ní po třech sloupcích. Po uveřejnění výsledků typovaných sportovních utkání připsal obžalovaný B opět v dohodě s obžalovanou A na dílcích A a B uvedených tiskopisů sázenek dalších 5 sloupců a pak tyto sloupce připsal i na oddílech C uvedených sázenek, jež byly uloženy v tresoru kontrolního oddělení .Sazky, k nimž měl obžalovaný B přístup. Na základě takto padělaných lístků uplatnila obžalovaná A nárok na osm výher různého pořadí v celkové výši 43.015 Kčs, o něž se chtěla s obžalovaným B rozdělit. Výhry jim však nebyly vyplaceny, neboť jejich podvodné manipulace byly včas odhaleny.
Lidový soud trestní v Praze uznal obžalované A a B vinnými pokusem podvodu podle § 5 odst. 1, § 249 odst. 1 písm. a) tr. zák., obžalovaného B též trestným činem porušení povinnosti veřejného činitele podle § 175 odst. 1 písm. a) tr. zák.
Krajský soud v Praze k odvolání obžalovaných zrušil rozsudek lidového soudu pouze ve výroku o trestu a obžalovaným uložil mírnější tresty.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona, podané generálním prokurátorem, zrušil rozsudek lidového soudu a rozsudek krajského soudu a lidovému soudu nařídil, aby věc znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Generální prokurátor ve stížnosti pro porušení zákona uvedl, že oba soudy při zachování ustanovení § 239 odst. 2 tr. ř. měly jednání obžalovaných, spočívající v pokusu vylákat neoprávněně výhry v Sazce, kvalifikovat jako pokus rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví a nikoli jako pokus podvodu, a to proto, že částky podle § 3 herního, plánu odeslané všemi sázejícími se stávají socialistickým vlastnictvím státního podniku Sazka. Tyto peníze jsou v socialistickém vlastnictví jak tvrdí stížnost pro porušení zákona dokud nedojdou vyplacením výhry adresátům.
Nejvyšší soud shledal, že byl porušen zákon.
Na základě vládního usnesení ze dne 18. července 1956 zřídil předseda Státního výboru pro tělesnou výchovu a sport výnosem ze dne 3. srpna 1956 č. D/7-6786 podnik pro organisování sázek na výsledky sportovních utkání s označením „Sazka“ se sídlem v Praze a vydal pro tento podnik organisační řád. Čistého výtěžku z činnosti podniku je použito podle těchto norem na podporu tělesné výchovy, sportu a turistiky. Pro sázky na výsledky sportovních utkání organisované podnikem Sazka vydal Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport po dohodě s ministerstvem financí, ministerstvem spojů a s ÚRO dne 15. srpna 1956 pod č. D/7-7352/ 56 herní plán.
Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport byl zrušen a vládním usnesením ze dne 3. ledna 1957 byl ustanoven Československý svaz tělovýchovy, který je samostatnou dobrovolnou organisaci ve* smyslu § 1 zák. č. 68/1951 Sb. o dobrovolných organisacích a…
