č. 77/1958 Sb. rozh. obč., Garance

Občanskoprávní kolegium Nejvyššího soudu~ zaujalo v otázce zaměstnavatelovy povinnosti péče o věci zaměstnance toto stanovisko:

1. Zaměstnavatel má povinnost pečovat o věci zaměstnancovy zřizováním šaten, skřínek apod., aby tak věci tyto byly zajištěny před zkázou, krádeží a poškozením. Neučinil-li zaměstnavatel vhodná bezpečnostní opatření, odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou zkázou, krádeží nebo poškozením věcí, které zaměstnanec uložil v šatně, a to za předpokladů stejných jako při smlouvě schovací.

Nezřídil-li zaměstnavatel šatny vůbec, porušil tím svoji povinnost, uloženou mu právním předpisem a odpovídá zaměstnanci za škodu podle obecných ustanovení (§§ 337 a násl. obč. zák.).

2. Zaměstnavatel má povinnost pečovati i o věci zaměstnancovy odložené v závodní jídelně. Jde-li o zaměstnance podniku, v němž je závodní jídelna provozována, odpovídá zaměstnavatel zaměstnanci za škodu vzniklou zkázou, krádeží nebo poškozením věcí odložených v závodní jídelně, a to za předpokladů stejných jako při smlouvě schovací (zřídil–li zaměstnavatel v závodní jídelně sice šatnu, neučinil-li zde však vhodné bezpečnostní opatření), resp. podle obecných ustanovení §§ 337 a násl. obč. zák. (nezřídil-li zaměstnavatel šatny v závodní jídelně, čímž porušil svoji zákonnou povinnost zřizovat a udržovat šatny v řádném stavu).

Nejde-li o zaměstnance podniku, v němž je závodní jídelna provozována, lze analogicky užít ustanovení § 433 obč. zák.

3. Zaměstnavatelova povinnost péče o zaměstnance zahrnuje v sobě i povinnost péče o dopravní prostředky zaměstnancovy (např. kola, motocykly), jichž zaměstnanci obvykle k dojíždění do práce používají a které ukládají v závodních parkovištích. Zřídil-li zaměstnavatel parkoviště pro ukládání dopravních prostředků zaměstnanců, avšak neučinil zde vhodná bezpečnostní opatření, odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou krádeží nebo poškozením dopravních prostředků, které zde zaměstnanci uložili, a to za předpokladů stejných jako při smlouvě schovací.

Nezřídil-li zaměstnavatel parkoviště pro dopravní prostředky, jichž zaměstnanci obvykle používají k cestě do práce, porušil tím svoji povinnost, uloženou mu právním předpisem a odpovídá zaměstnanci za škodu podle obecných ustanovení (§§ 337 a násl. obč. zák.).

4. Pokud jde o odpovědnost zaměstnavatele za věci zaměstnancovy odložené v ubytovnách, které zřídil podnik, odpovídá zaměstnavatel podle § 428 obč. zák., lze-li ubytovnu považovat za rovnocenné zařízení jako ubytovací podnik ve smyslu cit. ustanovení. *

V některých případech může přicházet v úvahu ustanovení § 433 obč. zák., podle něhož platí ustanovení § 428 obč. zák. obdobně i tam, kde nejde o ubytování, ,tj. přenocování.

K odůvodnění tohoto stanoviska se uvádí:

Ad 1–3: ,

Zaměstnavatelova povinnost péče o zaměstnance, upravená dříve v § 1157 o. z. o. a ve zvláštních ustanoveních pro jednotlivé skupiny povolání [§ 28 zák. č. 154/1934 Sb., § 17 zákona o statkových úřednících, §§ 74–76 e) ž. ř., § 102 ž. ř., §§ 31, 32 zák. č. 26/1919 Sb., § 11 zák. č.…