Input:

č. 75/2005 Sb. rozh., Garance

č. 75/2005 Sb. rozh.
Správce dědictví (§ 175e o. s. ř.) je osobou oprávněnou k podání návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) pro pohledávku přisouzenou zůstaviteli.
(Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 12. 2003, sp. zn. 9 Co 696/2003)
Usnesením Okresního soudu v Bruntále ze dne 22. 4. 2003 byl zamítnut návrh oprávněné na nařízení exekuce na majetek povinného pro uspokojení pohledávky ve výši 7600 Kč s příslušenstvím na základě rozsudku okresního soudu ze dne 9. 7. 1998 a bylo rozhodnuto, že povinný nemá právo na náhradu nákladů řízení. Rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že rozhodnutí okresního soudu ze dne 8. 7. 2002, jímž byl správkyni dědictví vymezen rozsah úkonů, k nimž je oprávněná po dobu dědického řízení, nevyplývá, že by na správkyni dědictví Ing. M. P. přešlo právo z exekučního titulu ve smyslu § 36 zákona č. 120/2001 Sb. Správce dědictví není právním nástupcem zemřelé fyzické osoby dle § 107 o. s. ř. Pro nedostatek aktivní legitimace na straně oprávněné tak byl návrh na nařízení exekuce zamítnut.
Proti tomuto usnesení podala včasné odvolání oprávněná, která namítala, že je oprávněna v souladu s § 175f o. s. ř. a usnesením soudu, jímž byla ustanovena správkyní dědictví, po dobu dědického řízení činit veškeré běžné úkony, ke kterým dochází při správě soukromého podnikání zůstaví tele a jež jsou nezbytné k zachování tohoto soukromého podnikání, přičemž součástí běžné správy majetku podnikatele je i vymáhání pohledávek, a to jak pravomocně přiznaných, tak i neuplatněných u soudu. Tímto vymáháním pohledávek dochází k navýšení majetku, který spadá do dědictví, a tento majetek lze též použít k zajištění běžného chodu podnikání (mzdy, nájem apod.). Pohledávka za povinným nepochybně tvoří součást majetku firmy zůstavitele a legitimace k dispozici s tímto majetkem přešla na základě usnesení okresního soudu na správkyni dědictví. Tato je pak osobou, která je oprávněna s majetkem disponovat, byť způsobem vytýčeným v ustanovení § 175f o. s. ř., a to s cílem zachování chodu soukromého podnikání. Povinný povinnost uloženou rozhodnutím dobrovolně nesplnil, správkyně dědictví je povinna pohledávku uplatnit, když při výkonu své funkce musí postupovat s odbornou péčí a odpovídá za škodu porušením právní povinnosti. Rozhodnutím okresního soudu se pak maří plnění této povinnosti (odborné péče) a v konečném důsledku může tento závěr vést k promlčení pohledávky a ke vzniku následné škody, za kterou by mohla nést odpovědnost správkyně dědictví. Navrhla zrušení napadeného usnesení.
Krajský soud v Ostravě přezkoumal usnesení okresního soudu, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 206 a § 212 písm. b/ o. s. ř.), a aniž bylo nutno nařizovat odvolací jednání (§ 214 odst. 2 písm. d/ o. s. ř.), dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.
Z odůvodnění:
Z vykonávaného rozsudku okresního soudu ze dne 9. 7. 1998 bylo zjištěno, že bylo rozhodnuto rozsudkem pro uznání, podle kterého žalovaný L. J. je povinen zaplatit žalobci D. K., členu sdružení D., částku 7600 Kč s příslušenstvím a náklady řízení 1645,60 Kč.
Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že šlo o vztah mezi podnikateli, kdy povinný nezaplatil přiznanou částku za odebrané obchodní zboží, a šlo tak o