č. 75/1952 Sb. rozh. tr., Garance
č. 75/1952 Sb. rozh. tr.
K naplnení skutkové podstaty trestného činu podplácení podie § 182 odst. 1 tr. zák. stačí, je-li úplatek jinému poskytnut, nabídnut nebo slíben vůbec v souvislosti s rozhodováním ve věcech obecného zájmu; trestnost takového jednání se proto neomezuje na podplácení toho, kdo sám v konkrétní věci rozhoduje, nebo na případy. kde pachatel chce úplatkem neoprávněně docílit pro sebe výhodu.
Rozhodováním ve věcech obecného zájmu ve smyslu této skutkové podstaty není jen konečné rozhodování příslušného orgánu ve věci samé, ale i jakékoli předběžné rozhodování (vyjádření, doporučení a pod.) orgánu jiného.
(Rozhodnutí krajského soudu v Praze z 12. října 1951, 18 Tk 211/51.)
Obviněný vesnický boháč, hospodařící na zemědělské usedlosti o výměře 53 ha, chtěl podat žádost o zařazení svého syna do náhradní zálohy. Když se mu od úředníka okresního národního výboru M. dostalo patřičných informací o postupu při podávání žádosti, nabídl mu obviněný 500 Kčs. Úředník M. však odmítl ji přijmout, a tu obviněný řekl, že to je jen za ochotu, se kterou mu poskytoval nutné informace. Nato podnikl obviněný též intervenci u předsedy okresního národního výboru a když tento mu neslíbil, že předloží jeho žádost příslušnému vojenskému velitelství s doporučením, odpověděl obviněný, „že by to snad přece jenom šlo“, a nabízel mu, „že by se odvděčil něčím do kuchyně, kdyby se postavil kladně k vyřízení jeho žádosti, ať už by to pak nakonec u vojenského velitelství dopadlo jakkoli“. Úředník M. i předseda ONV odmítli nabízené úplatky.
Okresní soud trestní v Praze uznal obviněného vinným trestným činem podplácení podle § 182 odst. 1, 2 tr. zák. spáchaným tím, že obviněný úředníku M. a předsedovi okresního národního výboru N. v souvislosti s rozhodováním ve věcech obecného zájmu nabídl úplatek a činu se dopustil vůči veřejným činitelům.
Krajský soud zamítl odvolání obviněného.
Z důvodů:
Obviněný namítá mimo jiné, že byl neprávem odsouzen pro trestný čin podplácení podle § 182 tr. zák., protože ani úředník M., ani předseda ONV, ani ONV vůbec o žádosti o zařazení do náhradní zálohy nerozhoduje. Z tohoto důvodu nelze podle jeho názoru říci, že někomu nabídl úplatek v souvislosti s rozhodováním ve věcech obecného zájmu. Obviněný ostatně prý věděl, že úředník M. nemá vliv na to, zda ONV jeho žádost doporučí či nikoli, a proto prý neměl ani důvod, aby mu dával úplatek. Peníze prý mu nabídl jen za jeho ochotu při poskytování informací o způsobu podávání žádosti. Také prý nechtěl docílit ničeho závadného, protože mu šlo jen o uvolnění pracovní síly pro jeho 53 hektarové hospodářství.
Tyto námitky neobstojí. Pokud jde o námitku týkající se souvislosti nabídnutí úplatku s rozhodováním ve věcech obecného zájmu, nejde tu jen o případy, kde úplatek je poskytnut, nabídnut nebo slíben přímo tomu, kdo je příslušný ve věci, o kterou jde, rozhodovat. Podle jasného znění ustanovení § 182 tr. zák. stačí, stane-lí se tak „v souvislosti s rozhodováním“ ve věcech obecného zájmu. Ze znění tohoto zákonného ustanovení plyne, že se tu nestíhá jen podplácení těch, kteří sami a konečně v konkrétní věci obecného zájmu rozhodují, ale že dosah tohoto trestního ustanovení je mnohem širší a že…
