R 74/1951 (tr.); Garance
č. 74/1951 Sb. rozh. tr.
Trestný čin nadržování podle § 163 tr. zák. může být spáchán i ve prospěch pachatele, který byl již zatčen pro činnost, o kterou jde.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze 4. dubna 1951.)
Obviněný A povoláním výčepní se dobře znal se spoluobviněným B, majitelem lakýrnické živnosti. Obviněný B se spolčil s několika spolupachateli k illegální protistátní činnosti, jejímž cílem bylo rozvrátit a zničit lidově demokratické zřízení a společenský řád republiky. Obviněný B si pro své cíle opatřil také pistoli a náboje. Obviněný A na věci nebyl zúčastněn a nebylo ani zjištěno, že by byl o ní věděl. Když však obviněný B byl pro tuto činnost zatčen, převzal obviněný A od jeho manželky do úschovy pistoli a náboje a ukrýval je po několik měsíců, ačkoliv věděl, že bezpečnostní orgány po nich pátrají.
Státní soud uznal obviněného A vinným zločinem nadržování zločincům podle § 214 tr. zák. 1852.
Nejvyšší soud zamítl obviněného A z výroku o vině, v němž mimo jiné tvrdil, že jeho činnost není podle § 163 tr. zák. trestná, a s poukazem na § 12 odst. 1 tr. zák. se domáhal zproštění.
Z důvodů:
Obviněný A namítá, že jeho jednání není podle nového trestního zákona trestné, protože podle jeho § 163 odst. 1, podle kterého se jeho jednání musí posuzovat, je trestný jen ten, kdo pachateli trestného činu pomáhá v úmyslu, aby unikl trestnímu stíhání, trestu nebo ochrannému opatření nebo jejich výkonu. Obviněný A však ukryl pistoli teprve po zatčení obviněného B, kdy tento již uniknout…
