Input:

R 72/1953; Garance

č. 72/1953 Sb. rozh. obč.
Vyživovací povinnost podle § 70 zákona o právu rodinném může záležet i v úkonech pro oprávněného.
(Rozhodnutí krajského soudu v Čes. Budějovicích z 18. prosince 1952, 6 Ok 243/52.)
Okresní soud v Písku uložil odpůrkyni k návrhu jejího otce povinnost, aby otci každý den uklidila, jednou měsíčně mu vyčistila šaty a v době od 15. října do 15. dubna každého roku mu vždy jeho topivem zatápěla. Soud zjistil, že navrhovatel je přes 80 roků stár a pro nemoc si nemůže ani zatopit, ani uklidit. Péče o jeho stravu byla uložena jiné jeho dceři a starost o prádlo synovi. Po právní stránce opřel soud své rozhodnutí o §§ 70 a násl. zák. o právu rodinném. Vyslovil názor, že § 70 zák. o právu rodinném mělo být zajištěno potřebné osobě vše, čeho potřebuje k životu, že tedy tímto ustanovením je kryt i nárok oprávněného na osobní pomoc, jestliže ji nutně potřebuje.
Krajský soud nevyhověl odvolání odpůrkyně.
Z odůvodnění:
Pojem vyživovací povinnosti plynoucí z příbuzenského poměru v přímém pokolení je v zákoně (§ 70 odst. 1 zák. o právu rodinném) vymezen tak, že jde o povinnost poskytovat úhradu na osobní potřeby. Osobními potřebami se rozumí vše, co člověk potřebuje k životu jak po stránce tělesné tak i kulturní, úhradu na nedostávající se životní