Input:

R 70/1952; Garance

č. 70/1952 Sb. rozh. obč.
Žádost o doplnění rozsudku může být zamítnuta jen pro nedostatek předpokladů stanovených v § 160 o. s. ř., nikoli z toho důvodu, že nárok, o němž by mělo být v doplňujícím rozsudku rozhodnuto, není po právu.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze 14. prosince 1951, Cz I 197/51.)
Žalobkyně, jejíž manželství se žalovaným bylo zrušena rozvodem, domáhala se na žalovaném zaplacení 84.000 Kčs, které za něho vynaložila na výchovu a výživu dětí, žalovaný proti uplatnění nároku mimo jiné namítl, že žalobkyni poslal v době, za kterou se domáhá zaplacení, 9000 Kčs a že žalobkyně užívala po 18 let jeho pole, z něhož činil užitek nejméně 1000 Kčs ročně. Tyto vzájemné pohledávky namítl žalovaný k započtení.
Okresní soud v Kyjově žalobu zamítl aniž se zabýval protipohledávkami žalovaného namítnutými k započtení.
Krajský soud v Uherském Hradišti jako soud odvolací změnil rozsudek prvého soudu tak, že uložil žalovanému, aby žalobkyni zaplatil 37.100 Kčs s přísl. Z odůvodnění rozsudku je patrno, že odvolací soud přihlédl k námitce žalovaného, že poslal žalobkyni 9000 Kčs a že tuto částku odečetl. Druhou námitkou žalovaného ohledně výnosu z pole se odvolací soud nezabýval, žalovaný žádal proto, aby rozsudek byl v tomto směru doplněn, odvolací soud však jeho žádost zamítl.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti generálního prokurátora pro porušení zákona, podané podle § 210 o. s. ř., že usnesením krajského soudu, jímž byl zamítnut návrh na doplnění rozsudku, byl porušen zákon.
Z odůvodnění:
Jestliže soud v