Input:

č. 68/1956 Sb. rozh. tr., Garance

č. 68/1956 Sb. rozh. tr.
Byl-li obviněný uznán vinným několika trestnými činy spáchanými v různé době, nutno přihlížet s hlediska § 24 odst. 1 písm. b) tr. zák., jak k životu obviněného předcházejícímu prvému trestnému činu, tak i k jeho životu v mezidobí mezi jednotlivými trestnými činy.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze 6. července 1956, 1 Tz 117/56.)
Lidový soud v Kraslicích odsoudil obviněného pro trestné činy rozkrádání národního majetku podle § 245 odst. 1 písm. b), podle § 245 odst. 1 písm. c) a podle § 245 odst. 1 písm. a) tr. zák. k podmíněnému trestu odnětí svobody na osm měsíců se zkušební dobou tří let. Trestná činnost obviněného záležela v tom, že v r. 1950 prodal lesní roh v ceně 18.000 Kčs (starých peněz), svěřený mu jako učni závodní školou národního podniku (vyrábějícího hudební nástroje) dále že v březnu 1953 přijal a si ponechal starší lesní roh a pozoun odcizené jiným zaměstnancem uvedeného národního podniku a posléze, že v říjnu 1955 odcizil z kanceláře závodní kuchyně tohoto národního podniku peněžitou částku 7.561 Kčs. Tento rozsudek se stal pravomocným.
(Usnesením lidový soud v Kraslicích na to jednak stanovil odsouzenému s poukazem na § 204 odst. 1 tr. ř. jako přiměřený trest za trestný čin podle § 245 odst. 1 písm. a) tr. zák. – spáchaný v říjnu 1955 – podmíněné odnětí svobody na 6 měsíců a jako přiměřený trest na ostatní dva trestné činy podmíněné odnětí svobody na 2 měsíce, jednak vyslovil, že podle čl. I č. 4 amn. rozh. presidenta republiky z 9. 5. 1955 se trest odnětí svobody na 2 měsíce promíjí s účinkem, že se na pachatele ohledně naznačených dvou trestných Činů hledí, jakoby nebyl odsouzen.)
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona, podané generálním prokurátorem, zrušil rozsudek lidového soudu a v důsledku toho i usnesení, jímž bylo rozhodnuto o použití amnestijního rozhodnutí, a lidovému soudu nařídil, aby věc znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodněni:
Ve stížnosti pro porušení zákona uvádí generální prokurátor, že soud neuvážil, že uložení podmíněného trestu při odsouzení obviněného za opakované a závažné rozkrádání národního majetku se příčí důležitému obecnému zájmu, nepřihlédl k tomu, že obviněný byl již dvakrát trestán, byť i mírnými podmíněnými tresty, že je – jak bylo výsledky řízení potvrzeno – lehkomyslný a požívá špatnou pověst, a že tedy je pochybný závěr, že obviněný i bez výkonu trestu povede řádný život pracujícího člověka, dále, že