č. 67/1957 Sb. rozh. obč., Garance

Žalující jednotné zemědělské družstvo se domáhalo na žalovaném zaplacení 13.044 Kčs jako zbytku pohledávky vyplynuvší z vyúčtování jejich vzájemných nároků a závazků, které bylo provedeno podle čl. 10 vzorových stanov, když členství žalovaného v družstvu zaniklo. Řízení o žalobě skončilo smírem, kterým se žalovaný zavázal zaplatit žalujícímu družstvu na vyrovnání vymáhané pohledávky 10.660 Kčs, náklady řízení 1609 Kčs a soudní poplatek 261 Kčs v měsíčních splátkách po 150 Kčs počínaje dnem 1. září 1955.

Lidový soud v Opavě smír podle §§ 75, 76 o. s. ř. schválil s odůvodněním, že odpovídá vzájemnému proúčtování, neodporuje ani zákonu ani obecnému zájmu a výše splátek je přiměřená platebním možnostem žalovaného.

Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem, že uvedeným usnesením lidového soudu v Opavě byl porušen zákon.

Žalobce předložil soudu vyúčtování z 11. srpna 1953, ve kterém jsou žalovanému předepsány k náhradě mimo jiné i podíly na provozních schodcích družstva za léta 1950, 1951 a 1952 v částkách 118 Kčs, 74.424 Kčs a 1960 Kčs. Podíly ty podle předloženého vyúčtování vypočítalo žalující družstvo tak, že provozní schodek v tom kterém roce dělilo celkovým počtem v témže roce odpracovaných pracovních jednotek a tak vypočítalo, kolik připadá z provozního schodku na jednu pracovní jednotku. Násobením takto zjištěné částky počtem pracovních jednotek, které odpracoval žalovaný se svou rodinou, vypočetlo pak družstvo podíl schodku, který má nést žalovaný.

Smírem, který lidový soud schválil, převzal tak žalovaný nepochybně i závazek zaplatit žalujícímu družstvu část požadované úhrady provozních schodků, neboť již poskytnutými platy per L 25.600 Kčs starých peněz a dobropisem 4006 Kčs starých peněz ve vyúčtování uvedenými byly plně uhrazeny všechny položky družstvem požadované mimo požadavku na náhradu provozních schodků.

Žalovaný převzal tak smírem závazek, jehož úhradu nemohl by žalobce podle obsahu spisu dosáhnout. Jednotné zemědělské družstvo je samostatnou právnickou osobou rozdílnou od jednotlivých členů (§ 1 odst. 2 zák. č. 69/1949 Sb. o jednotných zemědělských družstvech a § 1 odst. 1 nař. min. zemědělství č. 75/1949 Sb., kterým se provádí zákon o jednotných Zemědělských družstvech). Právě uvedené předpisy nemají ustanovení o ručení členů za závazky družstva a bez výslovného právního předpisu nelze proto členům ukládat ručení za závazky družstva a ovšem ani odpovědnost za jeho provozní ztráty. Taková ustanovení neobsahují ani vzorové stanovy (§ 20 obč. zák.). Za taková nelze považovat zejména ani ustanovení čl. 6 odst. 3 vzorových stanov, neboť členský podíl je tu zřejmě míněn jako účast člena na majetku družstva, jako měřítko rozsahu restitučních nároků družstevníka při zániku jeho členství a nikoli jako míra jeho odpovědnosti za dluhy a provozní ztráty družstva.

To samo o sobě by ovšem ještě nebránilo tomu, aby soud smír neschválil,…