č. 66/1954 Sb. rozh. obč., Garance
č. 66/1954 Sb. rozh. obč.
Vl. nař. 46/1952 Sb., o úpravě národního důchodového pojištění členů jednotných zemědělských družstev, osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících členů rodiny.
Podmínku § 7 uvedeného nařízení nutno považovat za splněnu i tenkrát, když družstevník, vyhovující ostatním podmínkám v tomto ustanovení uvedených, sice v družstvu dále nepracuje, ač by pracovat mohl a chtěl, není-li pro něho v družstvu dostatek pracovní příležitosti.
Stejně je tomu i v případě, když družstevník je ochoten k práci v družstvu podle svých schopností, ale družstvo mu výkon této práce bez věcného důvodu znemožňuje.
Nelze klást na roveň bezdůvodnému odmítnutí práce, jestliže se družstevník, ochotný k další práci v družstvu podle svých schopností, nepokusil zvrátit rozhodnutí předsedy jednotného zemědělského družstva, který mu práci v družstvu zakázal, stížností k vyšším orgánům družstva nebo u nadřízeného dozorčího úřadu.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 2. března 1954, Cz 476/53.)
Státní úřad důchodového zabezpeční zamítl nárok navrhovatele člena jednotného zemědělského družstva na starobní důchod z důvodu, že není neschopen práce v družstvu a nepracuje v něm podle svých schopností.
Lidový soud civilní v Brně nevyhověl opravnému prostředku navrhovatele; soud došel k přesvědčení, že navrhovatel jako družstevník nesplňuje podmníky nároku podle § 7 vl. nař. č. 46/1952 Sb. Zjistil totiž z přípisu místního národního výboru, že navrhovatel je členem jednotného zemědělského družstva III. typu, v družstvu nepracuje, ačkoliv podle posudku soudního znalce lékaře nebrání mu choroby, jimiž trpí, vykonávat lehčí práce v družstvu.
Krajský soud v Brně k odvolání navrhovatele změnil rozsudek prvého soudu tak, že navrhovateli nárok na starobní důchod přiznal. Odvolací soud doplnil řízení podle nového navrhovatelova tvrzení a vzal za prokázáno, že navrhovatel v družstvu pracoval až do té doby, než mu to předseda družstva zakázal a odmítl ho dále zaměstnávat.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem, že rozsudkem krajského soudu byl porušen zákon, rozsudek tento zrušil a vrátil věc krajskému soudu, aby o ní dále jednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Pojištěnému družstevníku náleží podle § 7 vl. nař. č. 46/1952 Sb., o úpravě národního důchodového pojištění členů jednotných zemědělských družstev, osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících členů rodiny, starobní důchod, jestliže kromě ostatních tam uvedených podmínek je buď práce v družstvu neschopen nebo pracuje jako družstevník dále v družstvu podle svých schopností. V daném případě je pochybné toliko to, zda navrhovatel splňuje podmínku posléze uvedenou, neboť podle zjištění soudu není neschopen jakékoliv práce v družstvu a lehčí práce, které může zastat, v družstvu nekoná.
Z požadavku, aby družstevník pracoval podle svých schopností dále v družstvu, je zřejmé, že družstevník je tímto ustanovením zavázán k~ práci jen v tom družstvu, jehož je členem. Z toho plyne, že splnění této podmínky závisí jednak na míře pracovní schopnosti družstevníka a jednak ovšem i na pracovních možnostech jeho družstva; pokud jsou zde pro to pracovní možnosti, které dovolují…