Input:

č. 66/1952 Sb. rozh. tr., Garance

č. 66/1952 Sb. rozh. tr.
K výkladu subjektivní stránky skutkové podstaty trestného činu přechovávání výbušnin podle § 196 odst. 2 tr. zák.
(Rozhodnutí krajského soudu v Hradci Králové ze 14. listopadu 1951, 5 Tk 238/51.)
Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou uznal obviněného samostatného zemědělce (10 ha) vinným trestným činem nedovoleného držení výbušnin podle § 196 odst. 2 tr. zák., a to na podkladě zjištění, že obviněný od roku 1945 do června 1951 přechovával bez povolení ve své usedlosti výbušniny, kterých užíval při dobývání pařezů a při jiných příležitostech. Při domovní prohlídce bylo u obviněného nalezeno ještě 18 kostek ekrasitu a 12 rozbušek.
Krajský soud zamítl odvolání obviněného.
Z důvodů:
Již okresní soud přihlédl k obhajobě obviněného opakované v odvolání, že o výbušninách věděl bezpečnostní referent MNV v obci, jemuž obviněný jimi příležitostně vypomáhal,, a dovodil, že tato okolnost nezbavuje obviněného trestní odpovědnosti.
Ustanovení § 196 odst. 2 tr. zák. postihuje každého, kdo bez povolení přechovává třaskaviny. Pojmu přechovávání odpovídá již skutkový stav záležející v tom, že pachatel má u sebe, doma nebo na místě mu přístupném úmyslně [§ 3 odst 1 písm. a), b) tr. zák.] výbušniny, při čemž nezáleží na podnětu, z něhož k tomu došlo.
Proto se po subjektivní stránce ani nevyžaduje pachatelova vůle směřující k tomu, aby přechovávaný předmět zůstal ukryt a nemusel být odevzdán. Ustanovení § 196 tr. zák. je zařazeno ve čtvrté hlavě zvláštní části trestního zákona, jednající o trestných činech obecně nebezpečných. Poskytuje se zde tedy ochrana proti takovým jednáním, která ohrožují zvláště nebezpečně život a zdraví lidí nebo cizí majetek ve větším rozsahu, takže mohou způsobit mimořádně velké škody. Držení výbušnin znamená pak určité nebezpečí, i když nejde o přípravu trestného činu, neboť neopatrné zacházení s nimi a nedodržení bezpečnostních předpisů mohou způsobit těžké škody. Proto již