Input:

R 60/1949; Garance

č. 60/1949 Sb. rozh. obč.
Zákon č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě.)
K výpovědi podle § 1, odst. 4, písm. c) uved. zák. je třeba, aby vypovídající strana nabyla půdy od rodičů nebo předků druhého stupně – zemědělců – bezprostředně. Jinému nabyvateli půdy po těchto osobách nelze povolit výpověď ani, když vystupuje jako dědic bezprostředního právního nástupce takových osob ve vlastnictví půdy a jako opatrovník jeho dosud neodevzdané pozůstalosti.
(Rozhodnutí krajského soudu v Českých Budějovicích z 3. března 1949, Co III 15/49.)
Vypovídající, majitelé rolnické usedlosti, zaslali dne 5. října 1948 vypovídaným písemnou mimosoudní výpověď podle § 1, odst. 4, písm. c) zák. č. 46/1948 Sb. z pachtu této usedlosti, podle niž mají vypovídaní usedlost vyklidit a vypovídajícím odevzdat do 6 měsíců.
Proti této výpovědi podali vypovídaní včas námitky, v nichž tvrdili mimo jiné, že druhá vypovídající nenabyla usedlosti od rodičů, nýbrž dědictvím od svého bratra, jenž ji zdědil po rodičích.
Okresní soud v Táboře zrušil výpověď. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobkyně, t. j. druhá vypovídající nabyla usedlosti dědictvím po bratru a nikoliv po rodičích, takže nejsou splněny podmínky § 1, odst. 4, písm. c) zák. č. 46/1948 Sb.
Krajský soud nevyhověl odvolání vypovídajících.
Z důvodů:
Odvolatelé vytýkají, že druhá vypovídající vystupovala v písemné mimosoudní výpovědi nikoliv jménem svým, nýbrž jako dědička po svém bratru, který usedlost zdědil po svých rodičích, a že pozůstalost v době výpovědi jí nebyla ještě odevzdána. Její právo k výpovědi je prý dáno ustanovením § 1, odst. 9 zákona č. 46/1948 Sb., neboť všechny poměry pro oprávněnost takové výpovědi je posuzovati podle osoby zůstavitelovy a nikoliv dědicovy (odvolatelé míří zde zřejmě na ustanovení § 547 obč. zák.), jinak by prý ustanovení § 1, odst. 9 uved. zák. bylo zbytečné.
Odvolání nelze přisvědčit. I kdyby odvolací soud dal za pravdu odvolatelům, že výpověď byla dána druhou vypovídající ve funkci opatrovnice dědictví po bratru, který nabyl nemovitosti od rodičů, a že je její oprávnění posuzovati podle poměrů zesnulého bratra a nikoliy podle jejích vlastních poměrů, je sice pravda, že zesnulý bratr splnil předpoklad, pokud se tam žádá, aby vlastník nabyl nemovitosti od rodičů – zemědělců –, ale nesplnil předpoklad další, neboť se nevrátí k práci na půdě do jednoho roku.
Proti názoru odvolatelů však svědčí ustanovení § 1, odst. 9 zák. č. 46/1948 Sb. Kde se v uvedeném zákoně mluví o vlastníku, rozumí se tím podle tohoto ustanovení u neodevzdaných nemovitostí v zemích České a Moravskoslezské dědic nebo odkazovník, kterému má půda připadnout. Toto ustanovení má povahu speciálního ustanovení proti všeobecnému předpisu § 547 obč. zák., který stanoví, že dědic, jakmile přijal dědictví,