Input:

č. 58/1949 Sb. rozh. obč., Garance

č. 58/1949 Sb. rozh. obč.
I když skutečnosti důležité pro rozhodnutí, sporu vyšly najevo teprve při výslechu stran v odvolacím řízení, je soud povinen k nim přihlédnout a zjistit jejich správnost nebo nesprávnost provedením vhodných důkazů z úřední moci.
Ve sporu o placení výživného manželce nutno takto přihlédnout i k okolnosti, že žalovaný onemocněl za sporu chorobou, která může způsobit jeho trvalé vyřazení z práce v dosavadním oboru nebo přivodit vůbec jeho pracovní nezpůsobilost.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 11. června 1949, Cz I 3/49.)
Žalobkyně se domáhala žalobou podanou proti manželovi, s nímž nežila ve společné domácnosti, placení výživného.
Bývalý okresní soud pro Ostravu-východ žalobě vyhověl. Krajský soud v Ostravě vyhověl odvolání žalovaného potud, že rozsudkem z 1. března 1949 snížil výživné pro žalobkyni s odůvodněním, že žalobkyně je zaměstnána a má svůj výdělek. Do tohoto rozsudku podal generální prokurátor stížnost pro zachování zákona podle § 55 zákona č. 319/1948 Sb.
Nejvyšší soud uznal o této stížnosti právem, že uvedeným rozsudkem byl porušen zákon v ustanoveních §§ 43, 47 zákona č. 319/1948 Sb. a § 91 obč. zák. v souvislosti s §§ 1, 173, odst. 2 a 171, odst. 3 ústavního zákona č. 150/1948 Sb.
Z důvodů:
Odvolací soud ponechal zjištění o majetkových a výdělkových poměrech žalovaného beze změny a nepřihlédl k výpovědi žalovaného jako strany, že žalovaný je od 21. prosince 1948 nemocen silikosou druhého stupně, že v důsledku toho je zatím neschopen práce, že neví, zda se vrátí ke svému zaměstnání v dole a že je odkázán jen na nemocenské. Tuto část výpovědi žalovaného nepovažoval odvolací soud za důležitou s poukazem na to, že nemocenský stav žalovaného je prozatímní a rázu zřejmě jen přechodného.
Tomuto rozhodnutí odvolacího soudu vytýká stížnost generálního prokurátora, že jím byl porušen zákon v předpisech § 91 obč. zák.j a, §§ 43 a 47 zák. č. 319/1948 Sb., a to pokud