č. 57/1950 Sb. rozh. obč.
Jde o nepříslušnost, která může být zhojena úmluvou stran (§ 104 j. n., §§ 240, 477 odst. 1 č. 3 c. ř. s.), rozhodoval-li okresní soud ve sporu, v němž hodnota předmětu převyšovala 15.000 Kčs a v němž byl stranou národní podnik. Žalovaný nemůže úspěšně namítat tuto nepříslušnost po prvém roku anebo když se již pustil do jednání o hlavní věci (§ 441 c. ř. s.).
(Rozhodnutí krajského soudu v Praze z 22. září 1949, R XXIV 206/49.)
Národní podnik podal žalobu o zaplaceni 15.600 Kčs s příslušenstvím u okresního soudu civilního v Praze. Žalovaný se pustil do jednání a teprve poté namítal nepříslušnost soudu z toho důvodu, že pro spor je podle § 31 zák. č. 319/1948 Sb. příslušný krajský soud v Praze.
Okresní soud civilní v Praze zamítl námitku věcné nepříslušnosti, poněvadž nebyla včas uplatněna.
Krajský soud nevyhověl rekursu žalovaného.
Z důvodů:
Podle § 31 zák. č. 319/1948 Sb. náležejí z občanských věcí právních, přikázaných dosud krajským soudům, nadále před tyto soudy jen věci majetkového práva, v kterých jednou stranou (účastníkem) je národní podnik. Podle právního stavu v čase vyhlášení zák. č. 319/1948 Sb. patřily před okresní soudy zásadně právní rozepře o majetkové nároky, pokud hodnota předmětu sporu nepřesahovala 15.000 Kčs a nešlo-li o spor, k jehož projednání byl výlučně…
