č. 55/1951 Sb. rozh. tr., Garance
č. 55/1951 Sb. rozh. tr.
Nejen řidiči motorového vozidla z povolání, nýbrž každému řidiči nutno vyměřit trest podle přísnější trestní sazby § 221 odst. 2. resp. § 222 odst. 2 tr. zák., jestliže pachatel trestným činem ublížení na zdraví z nedbalosti porušil důležitou povinnost uloženou mu podle zákona.
Uložení peněžitého trestu podle § 48 tr. zák. je možné u každého trestného činu.
(Rozhodnutí krajského soudu v Olomouci ze 17. ledna 1951, 6 Tk 1/51.)
Obviněný samostatný instalatér hromosvodů jel s jedním spolujezdcem osobním autem za obchodními a jinými soukromými záležitostmi po okolních obcích. Zastavili se v různých hostincích, kde popíjeli likéry a pivo, takže oba byli brzy silně podnapilí. Spolujezdec spal v autě vedle obviněného. Obviněný řídil pod vlivem alkoholického opojení auto tak nepozorně, že v jedné obci najel zezadu na ženu, vezoucí na pravém okraji silnice dětský kočárek s dítětem. Žena utrpěla těžkou újmu na zdraví (byla 3 týdny v nemocnici s otřesem mozku), dítě bylo vymrštěno z kočárku, ale neutrpělo zranění. Spolujezdec se nárazem probudil a hned poznal, co se stalo. Vykřikl na obviněného, aby zastavil, že přejel nějakou ženu, ale obviněný ho hrubě odbyl, že mu po tom nic není, a nezastavil.
Okresní soud v Olomouci uznal obviněného vinným trestným činem ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 222 odst. 2 tr. zák., který obviněný spáchal tím, že z nedbalosti způsobil poškozené těžkou újmu na zdraví a porušil při tom důležitou povinnost uloženou mu podle zákona, a trestným činem neposkytnutí pomoci podle § 228 tr. zák., spáchaným tím, že jako řidič dopravního prostředku úmyslně neposkytl potřebnou pomoc ženě, která při dopravní nehodě, na níž měl účast, utrpěla újmu na zdraví, ač tak mohl učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného. Vedle přísného nepodmíněného trestu odnětí svobody vyměřeného v sazbě uvedené v § 222 odst. 2 tr. zák. uložil okresní soud obviněnému též citelný trest peněžitý podle § 48 tr. zák. s přiměřeným náhradním trestem odnětí svobody pro případ jeho nedobytnosti.
Krajský soud v těchto směrech rozsudek potvrdil. K námitkám obviněného, který v odvolání tvrdil, že v souzené věci nejsou dány podmínky pro vyměření trestu podle druhého odstavce § 222 tr. zák., ani podmínky pro uložení peněžitého trestu uvedené § 48 odst. 1 tr. zák., uvedl krajský soud
v důvodech:
Obviněný nenamítal nic proti správnému závěru napadeného rozsudku, že řidič motorového vozidla porušuje jízdou v podnapilém stavu důležitou povinnost vyplývající z jeho povolání, resp. uloženou mu podle zákona. Tvrdí však, že v souzené věci nelze tohoto ustanovení použít, protože sám není řidičem z povolání, ba ani vlastníkem auta, které řídil.
Tato námitka je lichá. Dopravní předpisy platí pro všechny uživatele veřejných komunikací a pravidla pro řízení motorových vozidel zavazují tudíž každého, kdo motorové vozidlo řídí. V tomto směru není žádného rozdílu mezi řidičem z povolání a kterýmkoli jiným řidičem. Nezáleží důsledně ani na tom, zda řidič…