Input:

R 5/1953; Garance

č. 5/1953 Sb. rozh. obč.
Knihovní zápisy podle usnesení, jímž bylo potvrzeno dědictví, nenařizuje soud z úřední povinnosti.
To platí i pro zápisy, které mají být provedeny podle odevzdací listiny vydané v pozůstalostním řízení po zůstaviteli, který zemřel před 1. lednem 1951.
(Rozhodnutí krajského soudu v Praze ze 24. března 1952, 14 Ok 148/52.)
Jeden ze dvou dědiců navrhl, aby odevzdací listina, vydaná v pozůstalostním řízení provedeném podle § 660 o. s. ř. podle předpisů platných před 1. lednem 1951, byla opatřena doložkou, že podle ní mohou být vložena vlastnická práva pro dědice ke zděděným nemovitostem.
Okresní soud v Benešově u Prahy povolil podle tohoto návrhu knihovní vklad vlastnického práva pro oba dědice.
Krajský soud ke stížnosti navrhovatele usnesení zrušil a prvému soudu uložil, aby po doplnění řízení rozhodl znovu.
Z odůvodnění:
Podle výnosu ministerstva spravedlnosti ze dne 16. března 1951 č. 10/1951 Věst. min. sprav, o zrušení evidenčních záznamů I–III a zavedení přehledu ohlašovacích listů, nemohou knihovní soudy užívat žádných donucovacích prostředků k tomu, aby byl proveden t. zv. knihovní pořádek. Z úřední povinnosti může soud nařídit knihovní zápis jen když to ukládá zákon, jak je tomu zejména v § 506 o. s. ř. Naproti tomu nenařizuje soud z úřední povinnosti knihovní zápisy podle usnesení, kterým bylo potvrzeno nabytí dědictví. Ustanovení § 334 písm. e) a § 337 odst. 3 o. s. ř. nutno totiž vykládat tak, že soud v potvrzení o nabytí dědictví nebo ve zvláštním usnesením vyřkne,