č. 4652/2025 Sb. NSS, Dočasná ochrana: řízení o žádosti cizince v různých členských státech Garance
č. 4652/2025 Sb. NSS
Dočasná ochrana: řízení o žádosti cizince v různých členských státech
k § 5 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (v textu jen „lex Ukrajina“)
Účelem § 5 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, je procesně zabránit tomu, aby o žádosti téhož cizince běželo současně řízení i v jiném členském státě než v České republice (resp. aby se ve dvou různých členských státech vedlo řízení o tomtéž), nebo aby byla cizinci poskytována dočasná ochrana v České republice a v dalším členském státě zároveň.
Smyslem těchto ustanovení naopak nemá být „jednou provždy“ zabránit cizincům, kteří v minulosti byť jen podali žádost v jiném členském státě, požádat o udělení dočasné ochrany v České republice poté, co řízení o žádosti jinde už neběží (cizinci by např. vzali svou žádost zpět nebo jim jiný členský stát dočasnou ochranu nakonec neudělil), nebo poté, co jim už dočasná ochrana jinde poskytována není.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2024, čj. 10 Azs 151/2024-28)
Prejudikatura: č. 906/2006 Sb. NSS, č. 974/2006 Sb. NSS a č. 3013/2014 Sb. NSS; nález Ústavního soudu č. 30/1998 Sb.
Věc: O. K. proti Ministerstvu vnitra o vydání rozhodnutí, o kasační stížnosti žalovaného.
Žalobce je státní příslušník Ukrajiny. V souvislosti s invazí Ruské federace opustil Ukrajinu a do České republiky přicestoval v březnu 2023. Cestoval přes Rumunsko, kde mu byla dne 5. 3. 2023 udělena dočasná ochrana - aniž by si byl údajně vědom, že o vízum na území Rumunska požádal. Podle žalobce konečným cílem, kde se chtěl usadit, byla Česká republika, neboť zde bydlí jeho bratr. Dne 21. 6. 2023 se proto žalobce obrátil na zastupitelský úřad Rumunska v Praze, kde odevzdal průkaz povolení k pobytu a vzdal se práv vyplývajících z dočasné ochrany, která mu byla v Rumunsku udělena.
Dne 6. 12. 2023 podal žalobce žádost o udělení dočasné ochrany podle lex Ukrajina. Žalovaný ji vyhodnotil jako nepřijatelnou. Postupoval podle § 5 odst. 1 písm. d) lex Ukrajina, neboť prostřednictvím Platformy pro výměnu informací o žadatelích a držitelích dočasné ochrany mezi členskými státy (Temporary Protection Platform) zjistil, že žalobci již byla přiznána dočasná mezinárodní ochrana v Rumunsku.
Žalobce se proti postupu žalovaného bránil zásahovou žalobou u Krajského soudu v Plzni, který v rozsudku ze dne 20. 2. 2024, čj. 57 A 1/2024-35, zhodnotil vyznačení nepřijatelnosti jako nezákonný zásah a uložil žalovanému povinnost obnovit stav před vyznačením nepřijatelnosti. Krajský soud shledal zjevný rozpor § 5 odst. 1 lex Ukrajina s unijním právem. Vnitrostátním právem totiž nelze stanovit výjimky udělení dočasné mezinárodní ochrany nad rámec čl. 28 směrnice Rady 2001/55/ES o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s…
