Input:

č. 4580/2024 Sb. NSS; Pobyt cizinců: neudělení či odnětí pobytového titulu kvůli výhradě veřejného pořádku Garance

č. 4580/2024 Sb. NSS
Pobyt cizinců: neudělení či odnětí pobytového titulu kvůli výhradě veřejného pořádku
k § 75 odst. 1 písm. c) a e), § 75 odst. 2 písm. e) a f), § 77 odst. 1 písm. h) a i), § 77 odst. 2 písm. a), e) a f), § 83 odst. 1 písm. b) a § 85 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (v textu jen „zákon o pobytu cizinců“)
k čl. 6 odst. 1 a čl. 9 odst. 3 směrnice Rady 2003/109/ES o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty (v textu jen „směrnice 2003/109/ES“)
Aby mohlo Ministerstvo vnitra neudělit či odejmout cizinci – dlouhodobému rezidentovi (ve smyslu směrnice Rady 2003/109/ES o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty) – povolení k trvalému pobytu kvůli výhradě veřejného pořádku [zde podle § 77 odst. 2 písm. f) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky], musí shledat, že jeho osobní chování je pro veřejný pořádek nejen hrozbou skutečnou a dostatečně závažnou, ale i hrozbou aktuální.
Totéž platí u všech dalších důvodů, s nimiž zákon o pobytu cizinců na území České republiky spojuje neudělení či odnětí pobytového titulu a které vycházejí z čl. 6 odst. 1 a čl. 9 odst. 3 směrnice 2003/109/ES [§ 75 odst. 1 písm. c) a e), § 75 odst. 2 písm. e) a f), § 77 odst. 1 písm. h) a i), § 77 odst. 2 písm. a), e) a f), § 83 odst. 1 písm. b) a § 85 odst. 1 písm. a) a b) tohoto zákona].
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 2. 2024, čj. 10 Azs 292/2023-53)
Prejudikatura: č. 1948/2009 Sb. NSS a č. 3448/2016 Sb. NSS; nález Ústavního soudu č. 233/2020 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 945/20); rozsudek velkého senátu Soudního dvora ze dne 2. 5. 2018, K. a H. F. (Právo pobytu a tvrzení o válečných zločinech) (C-331/16 a C-366/16); rozsudky Soudního dvora ze dne 29. 4. 2004, Orfanopoulos a Oliveri (C-482/01 a C-493/01), ze dne 8. 11. 2011, Ziebell (C-371/08), a ze dne 3. 9. 2020, UQ a SI (C-503/19 a C-592/19).
Věc: I. S. proti Ministerstvu vnitra o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu, o kasační stížnosti žalobce.

Nejvyšší správní soud se v této věci zabýval odnětím povolení k trvalému pobytu pro odsouzení za úmyslné trestné činy.
Dospěl k závěru, že žalovaný nemůže odejmout cizinci – dlouhodobě pobývajícímu rezidentovi – povolení k trvalému pobytu mimo jiné podle § 77 odst. 2 písm. f) zákona o pobytu cizinců, pokud nezjistí, že jeho osobní chování aktuálně představuje skutečnou a dostatečně závažnou hrozbu pro veřejný pořádek. Takto individuálně a do budoucna ministerstvo žalobcův případ neposuzovalo.
Žalobce – občan Ukrajiny – do Česka přicestoval v roce 2007 a od listopadu 2012 zde pobýval na základě povolení k trvalému pobytu. Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 9. 2021, čj. 5 To 265/2020-704 (jemuž předcházel rozsudek Okresního soudu v Teplicích ze dne 5. 6. 2020, čj. 1 T 140/2019-537), byl odsouzen za spáchání úmyslných trestných činů (přečinu výtržnictví a zločinu těžkého ublížení na zdraví) k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce