č. 4486/2023 Sb. NSS; Mezinárodní ochrana: lhůta pro rozhodnutí o žádosti o opětovné posouzení důvodů zajištění Garance
č. 4486/2023 Sb. NSS
Mezinárodní ochrana: lhůta pro rozhodnutí o žádosti o opětovné posouzení důvodů zajištění
k § 46a odst. 4 a 10 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
Jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochrany zajištěný v zařízení pro zajištění cizinců požádá o opětovné posouzení důvodů zajištění podle § 46a odst. 10 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, je třeba o jeho žádosti rozhodnout podle § 46a odst. 4 téhož zákona nejpozději do 5 dnů od dne podání žádosti; zároveň mu musí být rozhodnutí v téže lhůtě doručeno.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 3. 2023, čj. 62 Az 5/2023-21)
Prejudikatura: rozsudek Soudního dvora ze dne 30. 5. 2013, Arslan (C-534/11).
Věc: T. G. proti Ministerstvu vnitra o zajištění cizince.
Žalobce byl dne 24. 10. 2022 v obci Jirkov kontrolován Policií ČR v osobním vozidle, přičemž na výzvu nepředložil žádný platný cestovní doklad nebo povolení k pobytu. Rozhodnutím ze dne 25. 10. 2022 byl žalobce zajištěn na 90 dnů za účelem správního vyhoštění dle § 124 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. Dne 31. 10. 2022 žalobce požádal o udělení mezinárodní ochrany. Žalovaný následně rozhodl dne 1. 11. 2022 o zajištění žalobce na dobu 120 dnů podle § 46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu a podle § 46a odst. 5 téhož zákona stanovil dobu trvání zajištění do 1. 3. 2023. Proti tomuto rozhodnutí žalobce nijak nebrojil.
Dne 9. 1. 2023 žalobce podal žádost o opětovné posouzení důvodů zajištění. Uvedl, že již uplynula lhůta 1 měsíce od právní moci rozhodnutí o jeho zajištění. Měl za to, že azylově relevantní důvody, které uvedl v průběhu azylového řízení, jsou důkazem, že žádost o mezinárodní ochranu nebyla podána pouze s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění. Připomněl, že dne 6. 1. 2023 proběhl pohovor k jeho žádosti o mezinárodní ochranu a s ohledem na vývoj správního řízení již nebyl dán důvod k dalšímu setrvání žalobce v zařízení pro zajištění cizinců. Dále zdůraznil, že po dobu zajištění trpěl závažným kožním onemocněním, v důsledku čehož měl otoky uzlin a obával se dalšího zajištění a jeho vlivu na svůj zdravotní stav.
O žádosti rozhodl žalovaný dne 2. 2. 2023 podle § 46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu ve spojení s § 46a odst. 10 téhož zákona tak, že žalobce bude i nadále zajištěn do 1. 3. 2023. Rozhodnutí bylo žalobci doručeno 17. 2. 2023.
Žalobce se proti tomuto rozhodnutí bránil žalobou u Krajského soudu v Ostravě. Napadené rozhodnutí podle něj nebylo vydáno včas ve lhůtě, která vyplývá z právních předpisů. Žalovaný byl povinen vydat rozhodnutí ve lhůtě 5 dnů od doručení žádosti žalobce ve smyslu § 46a odst. 4 zákona o azylu. Uvedená lhůta se podle žalobce vztahuje také na řízení o žádosti podle odstavce 10 téhož ustanovení. Žalobce sám u žalovaného vydání rozhodnutí urgoval. Postup žalovaného byl v rozporu s právem žalobce na pravidelný soudní přezkum rozhodnutí o zbavení svobody. Žalovaný napadené rozhodnutí doručil až po 39 dnech od podání žádosti, aniž by pro takové prodlení byly dány jakékoli důvody.
Žalobce dále zdůrazňoval, že lhůta pro vydání rozhodnutí zahrnuje také lhůtu pro jeho…
