č. 39/1950 Sb. rozh. obč., Garance
č. 39/1950 Sb. rozh. obč.
Strany mohou určit trhovou cenu též poukazem na předpis cenového úřadu o nejvyšší přípustné ceně, který sice bude teprve vydán, vztahuje se však i na smlouvy uzavřené před jeho účinností.
(Rozhodnutí krajského soudu v Českých Budějovicích z 30. května 1949, Co V 8/49.)
Žalobce dodal žalovanému po 1. srpnu 1947 vícekráte cihlářské zboží, jež mu vyúčtoval podle vyhlášky Nejvyššího úřadu cenového z 15. listopadu 1945, č. 406 Ú. l., která tou dobou stanovila ceny takového zboží. Přitom žalobce upozornil žalovaného, že účtované ceny jsou toliko prozatímní, že tudíž bude muset doplatit rozdíl až do výše nových úředních cen, jakmile k jejich stanovení dojde. Žalovaný to vzal na vědomí a nic proti tomu nenamítal. Po vydání vyhlášky Nejvyššího úřadu cenového ze 7. ledna 1948, č. 40 Ú. l. I, kterou byly stanoveny nové ceny pálených cihel a cihlářských výrobků, vyúčtoval žalobce uvedené zboží žalovanému znovu podle nových vyšších cen, čímž vznikl nedoplatek, který žalovaný odmítl zaplatit. Žalobce se proto domáhá zaplacení tohoto nedoplatku sporem.
Okresní soud v Milevsku zamítl žalobu.
Krajský soud jako soud odvolací vyhověl k odvolání žalobce žalobě.
Z důvodů:
Ani podle občanského práva (arg. § 1054 druhá věta, § 1056 obč. zák.) ani podle obchodního práva (arg. čl. 353 obch. zák., slova „Jsou-li tu pochybnosti“) není vyloučena trhová smlouva, při níž podle projeveného úmyslu stran je tržní cenou cena určená tarifem (vyhláškou Nejvyššího úřadu cenového), který bude teprve vydán, takže cena účtovaná před jeho vydáním a zaplacená kupitelem je vpravdě zálohou. Osud trhové smlouvy bude ovšem záviset na tom, zda onen tarif bude obsahovat údaj tak jednoznačný, jak toho určitelnost trhové ceny žádá. Tak je tomu v souzené věci.
Zda částky zaplacené žalovaným byly jen zálohou na trhovou cenu či smluvenou trhovou cenou, třeba posoudit podle úmyslu stran při uzavírání trhové smlouvy. Nezáleží na tom, jaký byl obsah původních účtů zaslaných žalobcem žalovanému. Není-li už z účtů patrno, že jimi je účtována jen záloha, lze i jinými důkazními prostředky dokázat, že šlo o zálohu. V souzené věci zjistil prvý soud, že na účtech zaslaných žalobcem žalovanému byla doložka „zatímní zálohové ceny“; žalovaný byl tudíž upozorněn, že účtované ceny jsou toliko prozatímní, že tedy, jakmile bude úředně stanoveno zvýšení cen, bude…
