Input:

č. 39/1949 Sb. rozh. tr., Garance

č. 39/1949 Sb. rozh. tr.
Předpis § 187 tr. z. o účinné lítosti se nevztahuje na skutkové podstaty pytláctví podle §§ 48 a násl. zákona o myslivosti č. 225/1947 Sb.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 26. dubna 1949, Zm II 91/49.)
Krajský soud ve Znojmě uznal obžalovaného vinným přečinem pytláctví podle §§ 48, 49 zák. č. 225/1947 Sb.
Nejvyšší soud zamítl zmateční stížnost obžalovaného.
Z důvodů:
Zmateční stížnost spatřuje porušení zákona v tom, že rozsudek neuznal na beztrestnost obžalovaného podle § 187 tr. z., když zjistil, že obžalovaný nahradil škodu způsobenou souzeným činem dříve, než o něm zvěděl soud nebo orgán veřejné správy povolaný k stíhání majetkových deliktů.
Této výtce nelze přisvědčit. Předpis § 187 tr. z. je předpisem výjimečným, jejž nelze rozšiřovat na jiné trestné činy, které zákon výslovně neprohlásil za beztrestné pro účinnou lítost podle tohoto předpisu.
V souzené věci byl obžalovaný uznán vinným přečinem pytláctví podle §§ 48, 49 zák. č. 225/1947 Sb. Zákon č. 225/1947 Sb. nemá