Input:

č. 35/1953 Sb. rozh. obč., Garance

č. 35/1953 Sb. rozh. obč.
Působí-li při zřízení závěti jako svědci povolaný dědic nebo osoby jemu blízké (§17 odst. 2 o. z.), je závěť – pokud není podepsána dvěma jinými způsobilými svědky – neplatná v celém rozsahu, nikoli jen v části týkající se tohoto dědice (§ 547 o. zj.
Tato neplatnost nemůže být zhojena tím, že dědic, jestliže byl buď sám, nebo jehož osoba blízká byla svědkem závěti, prohlásil, že dědictví odmítá.
(Rozhodnutí krajského soudu v Praze z 19. září 1952, 17 Ok 281/52.)
Zůstavitelka pořídila o. svém majetku závěť, kterou nesepsala vlastní rukou. Závěť podepsal A jako svědek. Dalšími svědky byli B a C. V závěti odkázala zůstavitelka část svého majetku manželce svědka A, část svědkyni poslední vůle B a část jiným osobám, mezi jiným též D. Když finanční prokuratura v zastoupení státu popřela platnost závěti, odkázal soud dědičku D, aby podle § 331 odst. 2 o. s. ř. uplatnila své dědické právo žalobou ve lhůtě, kterou jí k tomu určil. V této žalobě dědička D dovozovala, že závěť je co do jejího dědického nároku platná, neboť vzhledem k ustanovení § 547 o. z., podle něhož nemůže povolaný dědic a osoby jemu blízké působit při zřízení závěti jako svědci, může být neplatná jen ta část závěti, která se týká manželky svědka A a svědkyně B, kdežto pokud jde o její podíl je závěť neplatná.
Okresní soud civilní v Praze žalobu zamítl. V odůvodnění uvedl, že k svědkům A a B nelze se zřetelem k ustanovení § 547 o. z. vůbec přihlížet, i když v poměru k dědičce D nejsou svědky nezpůsobilými, takže závěť je podepsána jen jedním svědkem a proto je neplatná.
Krajský soud nevyhověl