č. 34/1950 Sb. rozh. obč., Garance
č. 34/1950 Sb. rozh. obč.
Je-li osoba, jejíž majetek je konfiskován, žalována o svolení ke vkladu vlastnického práva k nemovitosti do pozemkové knihy, přihlédne soud k nedostatku pasivní legitimace vyplývajícímu z konfiskace z moci úřední v kterémkoliv období sporu. Nestalo-li se tak a vyhověl-li soud přesto žalobě, není jeho rozsudkem dotčeno právo státu (Národního pozemkového fondu), kterého nabyl k nemovitosti konfiskací.
Nedostatek pasivní legitimace strany ve sporu je otázkou hmotného práva a nemůže být důvodem žaloby o zmatečnost.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 10. června 1949, Rv I 166/49.)
Žalobce A se domáhal, aby mu žalovaný B podle smlouvy s ním uzavřené postoupil zemědělskou usedlost a svolil ke vkladu vlastnického práva k ní v pozemkové knize. Rozsudkem z 25. dubna 1946 soud této žalobě vyhověl.
V dalším sporu se Národní pozemkový fond domáhal na osobě A výroku, že tento rozsudek je i s předcházejícím řízením zmatečný podle § 529 odst. 1 č. 2 c. ř. s.. Národní pozemkový fond tvrdil, že majetek osoby B podlehl konfiskaci podle dekretu č. 12/1945 Sb., takže prý nárok v prvém sporu uplatňovaný mohl správně směřovat jen proti Národnímu pozemkovému fondu jako vlastníku usedlosti a nikoliv proti bývalému vlastníku usedlosti B. Poněvadž však nebyl Národní pozemkový fond v tomto sporu vůbec zastoupen, jsou prý řízení i rozsudek v něm vydaný zmatečné podle § 529 odst. 1 č. 2 (§ 477 odst. 1 č. 6) c. ř. s. Národnímu pozemkovému fondu byla prý tak odňata možnost namítnout, že osoba A není oprávněna uplatňovat svůj nárok na postoupené nemovitosti pořadem práva, poněvadž jde o nárok váznoucí na konfiskovaném majetku a otázka takových nároků bude teprve vyřešena vládním nařízením avisovaným v ustanovení § 5 odst. 3 dekr. č. 12/1945 Sb.
Bývalý krajský soud civilní v Praze zamítl žalobu.
Bývalý zemský soud v Praze nevyhověl odvolání Národního pozemkového fondu a v důvodech svého rozhodnutí uvedl: Národní pozemkový fond dovozuje svou legitimaci k žalobě z toho, že majetek osoby B propadl konfiskaci, avšak činí tak neprávem. Konfiskací neztrácí vlastník konfiskovaného majetku svou procesní způsobilost, ani způsobilost býti stranou. Může být proto osobně žalován ve sporech o splnění svého smluvního závazku, jak se to též stalo ve sporu, v němž byl vydán rozsudek napadený žalobou o zmatečnost. Třeba dále podotknout, že konfiskační výměr byl vydán teprve dne 14. března 1948, takže spor, jehož zrušení pro zmatečnost se Národní pozemkový fond domáhá, byl skončen dva roky před vydáním konfiskačního výměru, a to v době, kdy Národní pozemkový fond správu majetku osoby B nevedl. Nebylo tedy třeba, aby Národní pozemkový fond by] v tomto sporu, v němž nebyl vůbec žalován, zastoupen.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání Národního pozemkového fondu.
Z důvodů:
K žalobě o zmatečnost z důvodu § 529 odst. 1 č. 2 c. ř. s. je oprávněna pouze strana původního sporu, jež nebyla v řízení vůbec zastoupena nebo jež nebyla zastoupena zákonným zástupcem, ač je procesně nezpůsobilá.
Ve sporu, v němž byl vynesen rozsudek, jehož zrušení se nyní Národní pozemkový fond domáhá, byl žalován B a ze spisu vůbec neplyne, že by tehdejší žalobce chtěl žalovat Národní pozemkový fond. Žaloba o…
