č. 3389/2016 Sb. NSS, Zemědělství: poskytování dotací z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova; směnný kurs Garance
č. 3389/2016 Sb. NSS
Zemědělství: poskytování dotací z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova; směnný kurs
k článku 11 nařízení Komise (ES) č. 1913/2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k agromonetární úpravě pro euro v zemědělství a mění některá nařízení*)
k nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)**)
k nařízení vlády č. 75/2007 Sb., o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě, ve znění účinném do 31. 12. 2013
Program rozvoje venkova ani nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) neobsahují konkrétní ustanovení, která by výslovně upravovala směnný kurs. Směnný kurs upravuje nařízení Komise č. 1913/2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k agromonetární úpravě pro euro v zemědělství, v článku 11, se kterým je nařízení vlády č. 75/2007 Sb., o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě, v souladu.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 8. 2015, čj. 11 A 79/2013-27)*)
Věc: Společnost s ručením omezeným Farma Svitávka proti Ministerstvu zemědělství o dotaci.
Rozhodnutím Státního zemědělského intervenčního fondu ze dne 5. 12. 2012 byla žalobci podle nařízení vlády č. 75/2007 Sb. poskytnuta platba pro rok 2012 ve výši 224 202,73 Kč. Odvolání, jímž žalobce rozporoval výši poskytnuté dotace, žalovaný svým rozhodnutím ze dne 4. 4. 2013 zamítl. Toto rozhodnutí napadl žalobce u Městského soudu v Praze žalobou.
Žalobce považoval rozhodnutí žalovaného za nezákonné, neboť právo žalobce na náhradu dodatečných nákladů a ušlých příjmů souvisejících s přijetím kvalifikovaných dlouhodobých závazků hospodaření (kompenzační platby) vyplývá přímo z článku 37 nařízení Rady č. 1698/2005. Česká republika proto není podle názoru žalobce oprávněna dopustit se zásahu do obsahu tohoto nařízení a jakkoli měnit rozsah nároku žalobce vyplývající z tohoto právního předpisu.
Žalobce namítl, že vláda České republiky prostřednictvím Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 (dále jen „Program rozvoje venkova“) pevně stanovila a paušalizovala výši újmy a dodatečných nákladů a ušlých příjmů v duchu nařízení Rady č. 1698/2005, a tím i výši kompenzačních plateb k její náhradě. Podle názoru žalobce tyto kompenzační platby byly stanoveny v Programu rozvoje venkova v korunách na jeden hektar plochy půdy obhospodařované v daném režimu a přepočteny orientačně do měny euro pevným kursem. Žalobce má za to, že ačkoli výše jeho újmy průběžně roste z důvodu růstu cen vstupu do zemědělství, náhrada této újmy, respektive výše kompenzačních plateb, neustále klesá z důvodu přepočítávacích kursů, což odporuje podstatě náhrady újmy, jelikož od okamžiku prvotního výpočtu nebyla výše újmy jakkoli aktualizována či valorizována s ohledem na růst cen vstupu do zemědělství. Následné stanovení…
