č. 3/1958 Sb. rozh. tr., Garance
č. 3/1958 Sb. rozh. tr.
K výkladu pojmu „veřejně“ podle § 76 odst. 3 tr. zák.
Výroky, které by jinak naplňovaly znaky trestného činu pobuřování proti republice podle § 81 odst. 1 písm. a) tr. zák., nutno posoudit jako přestupek proti ochraně občanského soužití podle § 127 tr. zák. spr., nebyly-li proneseny pachatelem veřejně nebo vůči nejméně dvěma osobám.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 18. října 1957, 1 Tz 197/57.)
Lidový soud v Horšovském Týně uznal obžalovaného vinným mimo jiné trestnými činy urážky veřejného činitele podle § 180 tr. zák. a pobuřování podle § 81 odst. 1 písm. a) tr. zák., ježto podle zjištění lidového soudu obžalovaný na cestě před domem tajemníka MNV témuž nadával proto, že tajemník MNV učinil na obžalovaného oznámení, že nepřihlásil do úřední evidence držbu jednoho hříběte. V zápětí na to obžalovaný na témže místě vykřikl za tajemníkem MNV, který již odcházel do svého domu, výroky pobuřující proti společenskému řádu republiky.
Krajský soud v Plzni k odvolání obžalovaného zrušil rozsudek lidového soudu ve výroku o vině trestným činem pobuřování proti republice podle § 81 odst. 1 písm. a) tr. zák. a podle § 242 písm. b) tr. ř. zprostil obžalovaného obžaloby pro tento trestný čin. Krajský soud při tom vycházel ze zjištění, že obžalovaný pobuřující výroky proti společenskému řádu republiky pronesl pouze v přítomnosti tajemníka MNV, takže se pobuřování nestalo veřejně nebo alespoň vůči dvěma osobám.
Nejvyšší soud zamítl stížnost pro porušení zákona podanou generálním prokurátorem.
Z odůvodnění:
Generální prokurátor stížnost pro porušení zákona odůvodnil v podstatě tím, že zjištění krajského soudu, podle něhož obžalovaný nepronesl pobuřující výroky veřejně, není spolehlivě opřeno o výsledky provedeného řízení, naopak, že je nutno mít za to, že při pronášení tohoto výkřiku byly přítomny další dvě osoby, a sice manželka a dcera tajemníka MNV, za nímž obžalovaný pobuřující výroky vykřikoval. Generální prokurátor dále uvádí, že se odvolací soud měl zabývat též tím, zda není dán pojem veřejně podle § 76 odst. 3 písm. a) tr. zák. (jiný způsob) a konečně dovozuje, že neshledá-li krajský soud v inkriminovaném výroku pobuřování, měl jej posoudit jako přestupek proti ochraně společenského soužití podle § 127 tr. zák. spr.
Nejvyšší soud neshledal, že byl rozsudkem krajského soudu porušen zákon.
Ze zápisu je zřejmé, že obžalovaný pobuřující výroky pronesl, avšak v době, kdy tajemník již odcházel, tedy zcela na konci výstupu, když žádná další osoba nebyla na místě činu. Manželka a dcera tajemníka nebyly totiž do konce…
