Input:

R 279/1950; Garance

č. 279/1950 Sb. rozh. obč.
Soudu přísluší při rozhodování o nároku na sociální důchod podle § 89 odst. 6 zák. o národním pojištění přezkoumat správnost výměru Ústřední národní pojišťovny v celém rozsahu, tedy i tenkráte, kdy rozhodla o nároku, jehož přiznání je co do důvodu i výše ponecháno jejímu volnému uvážení.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 22. února 1950, Co II 894/49.)
Výměrem žalované Ústřední národní pojišťovny z 12. ledna 1949 byl žalobkyni přiznán sociální důchod od 1. října 1948 v částce 410.– Kčs měsíčně. Toto krácení bylo provedeno proto, že žalobkyně pobírá od úřadu pro péči o válečné poškozence měsíční důchod 600 Kčs. Proti výměru podala žalobkyně žalobu, kterou se domáhá zvýšení sociálního důchodu na plnou zákonnou výši.
Krajský soud v Praze žalobu zamítl.
Nejvyšší soud odvolání žalobkyně nevyhověl.
Z důvodů:
Nelze souhlasit s názorem prvého soudu, že soud není oprávněn přezkoumat rozhodnutí Ústřední národní pojišťovny, protože ta má právo snížit sociální důchod až na 3600 Kčs ročně podle svého volného uvážení.