č. 272/1950 Sb. rozh. obč., Garance
č. 272/1950 Sb. rozh. obč.
Podmínkou nároku na invalidní důchod podle § 63 zák. o národním pojištění je, že ztráta nebo podstatný pokles výdělku nastala jakoi následek nepříznivého zdravotního stavu teprve po vstupu do pojištění. Byl-li zde nepříznivý zdravotní stav již před vstupem do pojištění, mohl by invalidní důchod být přiznán jen, kdyby po vstupu do pojištění nastalo zhoršení tohoto zdravotního stavu, které by způsobilo ztrátu nebo podstatný pokles výdělku.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 13. 1. 1950, Co I 1154/49).
Žalobce uplatnil dne 23. dubna 1949 nárok na invalidní důchod. Výměrem z 25. června 1949 zamítla Ústřední národní pojišťovna uplatňovaný nárok.
Krajský soud v Olomouci vyhověl žalobě a přiznal žalobci nárok na invalidní důchod.
Nejvyšší soud vyhověl odvolání Ústřední národní pojišťovny a žalobu zamítl.
Z důvodů:
Žalobce má od dětství zkrácenou pravou nohu o 25 cm, ztuhlost v kolenním kloubu po operaci a velké oslabení svalstva. S těmito tělesnými vadami vstoupil do zaměstnání. Podle § 63 odst. 1 zák. č. 99/1948 Sb., o národním pojištění, má nárok na invalidní důchod pojištěnec, u něhož již před nápadem starobního důchodu nastala ztráta nebo podstatný pokles výdělku jako následek nepříznivého zdravotního stavu, (nemoci nebo poklesu tělesných či duševních sil), je-li tento stav trvalý. Za trvalý se pokládá zdravotní…
