č. 26/1950 Sb. rozh. tr., Garance
č. 26/1950 Sb. rozh. tr.
Rozsudek, v němž okresní soud nepřihlédl k okolnostem, které mohly mít vliv na posouzení a zjištění skutkového stavu, porušuje zákon v ustanovení § 258 odst. 2 a § 270 odst 2 č. 5 tr. ř., která tvoří jediný, vzájemně se doplňující celek.
Stejná zákonná ustanovení porušil i rozsudek odvolacího soudu, který tato pochybení neodstranil.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 18. října 1949, Tz I 14/49.)
Okresní soud v Olomouci zprostil obžalovaného podle § 259 odst. 1 č. 2 tr. ř. obžaloby pro přečin podle § 300 tr. zák. a § 18 č. 2, 3 zák. č. 60/1923 Sb. V důvodech rozsudku nezhodnotil některé okolnosti, vyšlé najevo při hlavním přelíčení, které, kdyby je byl uvážil a zhodnotil v souvislosti s ostatním důkazním materiálem, mohly vést k jiným obžalobu podporujícím skutkovým zjištěním.
Krajský soud v Olomouci, aniž tyto závady odstranil, zamítl odvolání veřejného žalobce, které většinu těchto závad uplatňovalo, a potvrdil zprošťující rozsudek okresního soudu.
Nejvyšší soud vyhověl stížnosti pro zachování zákona podané generálním prokurátorem do obou rozsudků ve lhůtě stanovené § 105 odst. 4 posl. věta zák. č. 319/1948 Sb., vyslovil, že byl oběma uvedenými rozsudky porušen zákon v ustanovení § 258 odst. 2 a § 270 odst 2 č. 5 tr. ř., zrušil oba rozsudky podle § 105 odst. 3 a 4 zák. č. 319/1948 Sb. a vrátil věc okresnímu soudu, aby o ní znovu jednal a rozhodl.
Z důvodů:
Z toho, co bylo uvedeno, je patrno, že nalézací soud nepostupoval při…
