č. 258/1996 Sb., Zákon o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon) - (úplné znění, jak vyplývá z pozdějích změn a doplnění)
PŘEDSEDA POSLANECKÉ SNĚMOVNY
vyhlašuje
úplné znění zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), se změnami a doplňky provedenými zákonem č. 188/1988 Sb., zákonem č. 171/1990 Sb., zákonem č. 522/1990 Sb., zákonem č. 134/1993 Sb., zákonem č. 190/1993 Sb., zákonem č. 331/1993 Sb., nálezem Ústavního soudu České republiky č. 49/1994 Sb., zákonem č. 256/1994 Sb. a zákonem č. 138/1995 Sb.
ZÁKON
o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon)
Úvodní část (preambule)
zrušena
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
(1)
Součástí výchovně vzdělávací soustavy jsou základní školy, základní umělecké školy, učiliště, střední školy, speciální školy a vyšší odborné školy, pokud jsou zařazeny do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení; v právních vztazích vystupují svým jménem a mají odpovědnost vyplývající z těchto vztahů, pokud není dále stanoveno jinak. Způsob zařazování do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení stanoví zvláštní zákon.1)
(2)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo”) odpovídá za koncepci, stav a rozvoj výchovně vzdělávací soustavy.
§ 2
(1)
Soustavu základních a středních škol tvoří základní škola, učiliště, střední odborné učiliště, gymnázium, střední odborná škola a speciální školy.
(2)
Školy uvedené v § 1 může zřizovatel slučovat nebo zřizovat jako jednu právnickou osobu. Je-li zřizovatelem obec, může školy slučovat se souhlasem územně příslušného školského úřadu.
(3)
Ministerstvo stanoví vyhláškou typy a názvy jednotlivých druhů škol uvedených v odstavci 1.
§ 3
(1)
Výchova a vzdělávání se uskutečňují v jazyce českém. Výjimky v případech hodných zvláštního zřetele, pokud nejde o plnění povinné školní docházky, povoluje ministerstvo.
(2)
Žákům příslušejícím k národnostním menšinám se v rozsahu přiměřeném zájmům jejich národnostního rozvoje zabezpečuje právo na vzdělání v jejich mateřském jazyce.
(3)
Neslyšícím a nevidomým se zajišťuje právo na vzdělání v jejich jazyce s použitím znakové řeči nebo Braillova písma.
§ 4
(1)
Ve školách, které jsou součástí soustavy základních a středních škol, mají občané právo na bezplatné vzdělání. V soukromých školách a v církevních školách se může právo na vzdělání zajišťovat za úplatu.
(2)
Vzdělávání ve vyšších odborných školách zřizovaných státem lze poskytovat za úplatu od doby, kdy její výši a způsob úhrady stanoví vláda nařízením; v těchto školách zřizovaných obcí od doby, kdy výši a způsob úhrady stanoví obec obecně závaznou vyhláškou. Úplata nemůže být vyšší než polovina kalkulovaných nákladů na jednoho žáka školy.
(3)
V rozsahu stanoveném vládou se žákům bezplatně poskytují učebnice a učební texty a základní školní potřeby.
ČÁST DRUHÁ
ZÁKLADNÍ ŠKOLA
§ 5
(1)
Základní škola poskytuje základní…
