č. 246/1949 Sb. rozh. obč.
Zaměstnanec, který zároveň vykonává samostatně výdělečnou činnost jako zemědělec, podléhá národnímu pojištění z této činnosti i tenkrát, jestliže výměra půdy, na které hospodaří, převyšuje 1 ha pouze při sečtení výměry orné půdy a výměry zahrady.
(Rozhodnutí krajského soudu v Brně z 12. října 1949, Rp 114/49.)
Tajemník místního národního výboru v pohraničí dostal přidělen domek se zahradou q výměře 14 arů a ornou půdou o výměře 1 ha. Zahradu i pole samostatně obhospodařuje. K národnímu pojištění je přihlášen jako zaměstnanec, ale nepřihlásil se k pojištění jako samostatně výdělečně činný zemědělec (§ 15, odst. 5 zák. č. 99/1948 Sb.). Okresní národní pojišťovna mu pro toto opomenutí předepsala pořádkovou pokutu podle § 18, odst. 1 zák. o národním pojištění.
Okresní soud v Moravském Krumlově nevyhověl stížnosti pojištěnce do uvedeného výměru. V důvodech uvedl: Podle § 10 zák. o národním pojištění vykonává-li zaměstnanec zároveň samostatně výdělečnou činnost, je pojištěn v obou zaměstnáních. Osoby, které hospodaří na vlastní nebo pachtované půdě, jejíž výměra nepřevyšuje 1 ha a jejíž výtěžek slouží výhradně k spotřebě ve vlastní domácnosti, nepodléhají pojištění z této činnosti, jsou-li jinak povinně pojištěny podle tohoto zákona. Stěžovatel, který je povinně pojištěn jako tajemník místního národního výboru, hospodaří na půdě, jejíž výměra převyšuje 1 ha a tato jeho činnost není tedy vyňata z povinného pojištění.
Krajský soud nevyhověl pojištěncovu rekursu uplatňujícímu zejména, že rekurent hospodaří toliko na 1 ha orné půdy, kdežto zbývající jeho půda je zahradou.
Z důvodů:
V § 10 zák. o národním pojištění se nemluví o orné a jiné půdě, nýbrž se tam praví, že pojištění z hospodaření…
