Input:

R 242/1949; Garance

č. 242/1949 Sb. rozh. obč.
Pojištěnec nemá nároku na invalidní důchod podle § 63, odst. 1 zákona o národním pojištění, ať je jeho zdravotní stav jakkoli nepříznivý, pokud si vydělává více než polovinu svého dosavadního průměmého ročního výdělku, stanoveného podle § 71, odst. 5 téhož zákona.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze 14. října 1949, Co I 397/49.)
Výměrem Ústřední národní pojišťovny byla zamítnuta žádost pojištěnce, dělníka, o přiznání invalidního důchodu.
Krajský soud v Karlových Varech uznal k žalobě pojištěncově žalovanou Ústřední národní pojišťovnu povinnou vyplácet žalobci invalidní důchod od 20. prosince 1948.
Nejvyšší soud vyhověl odvolání Ústřední národní pojišťovny a žalobu zamítl.
Z důvodů:
Žalovaná právem vytýká, že při rozhodování o nároku na invalidní důchod podle § 63 zákona o národním pojištění nelze při zkoumání otázky, zda došlo u žalobce vůbec k podstatnému poklesu výdělku ve smyslu § 63, odst. 3 zákona o národním pojištění, porovnávat výdělek žalobcův z doby sporu jen s jeho výdělkem před uplatněním nároku na invalidní důchod, jak to učinil soud první stolice.
Podle § 63, odst. 1 zákona o národním pojištění je podmínkou nároku na invalidní důchod, že jako následek pojištěncova zdravotního stavu nastala u něho ztráta nebo podstatný pokles výdělku. Podle § 63, odst. 3 téhož zákona je podstatným poklesem výdělku, nevydělá-li pojištěnec ve svém povolání nebo v jiném zaměstnání a nemůže-li ve svém dosavadním zaměstnání ani v jiném zaměstnání přiměřeném jeho dosavadnímu povolání, vydělat více než polovinu svého průměrného ročního výdělku podle § 71, odst. 5 zákona. Z těchto ustanovení plyne, že nemůže být pojištěnci přiznán invalidní důchod, ať je jeho zdravotní stav jakkoli nepříznivý, pokud si vydělává více než polovinu svého průměrného ročního výdělku, stanoveného podle § 71, odst. 5 zákona o národním pojištění.
Žalobce, jak zjištěno, je zaměstnán jako pomocný dělník s průměrným výdělkem 592,– Kčs týdně. Podle § 63, odst. 3 zákona o národním pojištění třeba tento příjem žalobcův porovnat nikoliv jen s jeho výdělkem před uplatněním nároku, t. j. před poklesem žalobcova výdělku, nýbrž s jeho průměrným ročním výdělkem stanoveným podle § 71, odst. 5 zákona o národním pojištění; tedy vzhledem k nápadu nároku r. 1948 s jeho průměrným ročním výdělkem za léta 1946 až 1947, který podle § 267, odst. 3 uved. zákona třeba vypočítat podle výše výdělku, jak se podává podle horních hranic tříd, v nichž byl